Poznámky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
osvojení = vytvořit právně stav, který existuje mezi rodiči a dítětem, použije se i na „podobné vztahy“ (např. legitimaci)
řídí se právem státu, jehož příslušníkem je osvojitel – §26 ZMPS
pokud osvojují manželé s rozdílnou příslušností, musí být splněny podmínky stanovené oběma právními řády = kumulativní použití dvou právních řádů
použití českého práva v případě, kdy
cizí právní řád osvojení nedovoluje vůbec nebo jen za mimořádně tíživých okolností a
jeden z manželů žije v ČR delší dobu
lex patriae osvojovaného dítěte – pro posouzení, zda je třeba souhlasu osvojovaného dítěte nebo jiných osob (rodičů, zák.zástupců) a orgánů (u osvojení do ciziny je třeba souhlasu Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí)
MS o PP – Albánie a SSSR – souhlas státu dítěte
pravomoc českých soudů je dána v případě
jediného osvojitele, občana ČR, bez ohledu na bydliště
manželů osvojitelů, oba občany ČR, bez ohledu na bydliště
že jeden z manželů je občan ČR a má bydliště v ČR (nestačí pobyt)
není-li ani jeden z osvojitelů občan ČR, ale alespoň jeden má pobyt v ČR a rozhodnutí může být uznáno v domovském státě
není-li ani jeden z osvojitelů občan ČR, ale alespoň jeden má pobyt v ČR delší dobu
Úmluva o právech dítěte dává před osvojením přednost péči o dítě vhodným způsobem v zemi jeho původu
poručenství a opatrovnictví
Haagská úmluva o ochraně dětí – přednost před ZMPS
použije se české HP, pokud rozhoduje český soud (lex fori)
pokud to ochrana osoby nebo majetku vyžaduje, je možné výjimečně použít nebo přihlédnout k cizímu právnímu řádu, ke kterému má daná situace podstatný vztah
při změně obvyklého bydliště dítěte se řídí novým právním řádem
ke zpětnému ani dalšímu odkazu se nepřihlíží
povinnost přijmout a zastávat poručenství – podle lex patriae poručníka / opatrovníka
právní poměry mezi poručníkem / opatrovníkem a nezletilým – lex fori poručenského / opatrovnického soudu
pravomoc (jako ve věcech výchovy a výživy)
Haagská úmluva o ochraně dětí
členské státy EU přednostně Nařízení Rady (ES) 2201/2003
MS o PP – pravomoc orgánů státu chráněné osoby
Kolizní úprava dědického práva
rozdíly v HP úpravách právních řádů – různé chápání společenské funkce, rozdíly především rozlišování movitého a nemovitého majetku
pokud se nerozlišuje HU státní příslušnost (lex patrie) nebo domicil (lex domicilii) jednotný dědický statut (pro celé dědictví se použije stejné právo)
je rozdíl dva HU pro věci movité vč. pohledávek a pro věci nemovité a to státní příslušnost (lex patrie) nebo domicil (lex domicilii) rozštěpený dědický statut
v ČR se používá jednotný dědický statut s HU lex patrie zůstavitele v době úmrtí – §17 ZMPS
vždy zjistit, zda není MS s úpravou odchylnou od ZMPS (zejména postsocialistické státy)
otázky upravené dědickým statutem
je dán důvod pro dědění
co patří do dědictví (pohledávky a závazky se posuzují samostatně podle rozhodného práva)
dědická způsobilost
okruh dědiců ze zákona
odpovědnost za zůstavitelovi závazky
postavení správce dědictví nebo vykonavatele závěti
dědění ze závěti
způsobilost zřídit/ zrušit závěť – lex patriae v době projevu vůle ZMPS §18 – posuzují se i vady vůle a jejího projevu i v případě, že zůstavitel posléze změnil státní příslušnost
další druhy pořízení pro případ smrti – lex patriae v době projevu vůle (musí být přípustné podle rozhodného práva
forma závěti – lex patriae v době projevu vůle, subsidiárně postačí, vyhoví-li právu státu, na jehož území byla učiněna (lex loci actus) – shodně i MS o právní pomoci
odúmrť – majetek zanechaný zůstavitelem připadne státu, protože nejsou žádní dědicové – různé kvalifikace
dědickoprávní nárok státu = stát je dědicem, pokud nejsou jiní dědicové (common law, Francie Rakousko)
právo okupace věcí, které nikomu nenáležejí, vyplývající ze svrchovanosti státu (ius regale)
někdy je sporné, kterému státu připadne majetek – zda podle dědického statutu nebo podle území, na kterém odúmrť je
rozhodující orgán otázku kvalifikuje podle lex fori pokud nárok kvalifikuje jako
okupační, nepřipustí, aby majetek připadl cizímu státu
dědickoprávní, bude muset připustit, aby odúmrť připadla cizímu státu, pokud ji i tento pokládá za dědickoprávní
úprava podle § 462 ObčZ – nárok k odúmrti je zvláštním důvodem vzniku vlastnického práva tj. není děděním kolizní norma pro věcná práva = právo místa podle polohy věci (lex rei sitae)
některé smlouvy o právní pomoci – movitá podle lex patriae, nemovitá podle polohy nem.