Poznámky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
vnitrostátní úprava cizineckého režimu
cizinecké právo = soubor norem upravujících postavení cizinců odchylně od postavení vlastních občanů
i mimo oblast soukromoprávních vztahů (správní, finanční) = v širším smyslu
pouze ve vztazích soukromoprávních = v užším smyslu
ZMPS §32 – cizinci mají v oblasti svých osobních a majetkových práv stejná práva a stejné povinnosti jako státní občané ČR, pokud není stanoveno jinak (nejedná se tedy o práva ústavní, správní, finanční…)
vzájemnost
formální – cizí stát zachází s českými občany stejně jako s vlastními (bez ohledu na konkrétní práva, právo není přiznáno ani vlastním občanům)
materiální – v případech stejného druhu poskytuje cizí stát totéž právo
rozhodnutí přísluší MZV, nestačí zjištění nedostatku vzájemnosti v konkrétním případě
zvláštní normy – ObchZ § 22 – způsobilost zahraničních osob, ZPráce – ukončení pracovního poměru, autorský zákon, ochranné známky …
mezinárodní smlouvy
obchodní smlouvy, HP ustanovení upravující postavení cizinců ve vztazích soukromoprávní povahy, provádění obchodní činnosti na území druhého státu
smlouvy o právní pomoci – uplatňování práv při řízení před soudy druhého smluvního státu
smlouvy v oblasti autorského a průmyslového práva – nabývání a ochrana
doložky o právních režimech
paritní (národní) – poskytuje příslušníkům cizího státu stejné zacházení jako vlastním občanům (tuzemský / národní režim cizinců)
reciproční úprava – vzájemné poskytování výhod nebo ústupků
doložka nejvyšších výhod
poskytnutí subjektům druhého smluvního státu požívání všech výhod, které kdy poskytuje nebo v budoucnu poskytne subjektům kteréhokoliv třetího státu (ve vymezené oblasti nebudou mít horší postavení, než mají nebo budou mít příslušníci kteréhokoliv třetího státu)
oblast vztahů je určitým způsobem vymezena (ochrana investic, podnikání …)
účinky doložky nastávají automaticky poskytnutím výhody příslušníkovi třetího státu – na základě faktického stavu NE právního
použití cizích norem JEN pro soukromoprávní vztahy, zásadně NE v oblasti ústavní, správní, finanční, trestní bez ohledu na to, kterým právem se daný vztah řídí
je nutné přihlížet k významu a účinku těchto norem pro SPVMP – regulace dovozu a vývozu, devizová opatření, ochrana hosp.soutěže …
nutno odlišovat od běžných kogentních norem občanského a obchodního práva (aplikují se bez ohledu na odchylné ujednání stran, ale mohou být nahrazeny normami jiného práva na základě kolizní normy)
nutně použitelné normy občanského, obchodního, rodinného a pracovního práva se aplikují vždy na otázky, na které se vztahují a neustoupí cizímu právu (zákaz práce mladistvých, zákaz některé práce těhotným ženám, převzetí firem, …), i když se vztah řídí cizím právem
předmět úpravy je v nich výslovně územně či osobně zvláště vymezen – použití ve zvláštním užším rámci (devizoví tuzemci, těhotné ženy …
předmět úpravy může vyplynout ze smyslu a účelu úpravy – práva k nehmotným statkům (vztahují se jen na území státu, oprávnění se přiznávají subjektům těchto práv)
výhrada veřejného pořádku – aktivní prosazení naléhavých společenských zájmů před tím, než se přikročí k určení rozhodného práva, ochrana zásad společenského a státního zřízení
používání imperativních norem
jsou součástí vlastního právního řádu, který jsou soudy a orgány povinny používat ve věcech, na něž se vztahují
posouzení soukromoprávních důsledků těchto norem podle tuzemského práva (i pokud se jeho stanovisko liší od lex causae podle lex causae se posoudí důsledky (povinnost toho, kdo zavinil neplatnost a náhrada škody)
používání cizích imperativních norem
povinnost použít cizí normy pokud to přikazuje kolizní norma pro SPVMP a není zákonný podklad pro použití cizích norem mimo tyto poměry
kvalifikace se provádí podle lex fori (cizí právo by mohlo stejný vztah kvalifikovat jako veřejnoprávní) k použití dojde přihlédnutím k těmto normám
předpokladem pro použití cizí imperativní normy je
účinky nepříčí zásadám veřejného pořádku
nelze použít, pokud jsou v rozporu s tuzemskou normou téže povahy
norma si neklade sama meze svého použití
je součástí rozhodného práva určeného na základě kolizní normy
je-li součástí práva třetího cizího státu, přihlíží se ke stanovisku práva lex causae za předpokladu významného a dostatečně intenzivního vztahu ke třetímu státu
totéž platí i o zahraničních přímých normách vnitrostátního původu
příklady
správní právo – normy upravující jméno a příjmení (jsou součástí práva jež je osobním statutem osoby), obchodní činnost (povolení a schválení), vyvlastnění a znárodnění …
finanční právo – cizí devizové a měnové předpisy
Pravomoc českých soudů ve vztahu k zahraničí
prameny procesního práva – ZMPS, ZRŘ, MS
pravomoc = souhrn oprávnění přiznaná soudům jako orgánům státu včetně provádění řízení a rozhodování v soukromoprávních věcech, normy MPS vymezují pravomoc ve vztahu k cizině
podmínka řízení = přezkoumání, zda je dána pravomoc českého soudu podle §37 ZMPS, přihlíží se k ní kdykoliv během řízení
používaná terminologie (nechápu ani po dvou dnech, takže jen opsaná definice)
mezinárodní pravomoc = označení pravomoci soudů jednoho státu jako celku ve vztahu k jiným orgánům jiného státu jako celku
mezinárodní příslušnost = tuzemská pravomoc ve vztahu k pravomoci druhých států
povaha norem – nejsou to kolizní normy, protože se postupuje vždy podle tuzemských procesních předpisů – §48 ZMPS
pravomoci pro jednotlivé druhy SPVMP
vymezeny odděleně pro jednotlivé druhy §37 až 46 ZMPS
teritoriální (pouze území státu) a personální pravomoc státu omezuje vydávání norem
MS mohou rozdělit a vymezit mezi svými orgány oprávnění konat řízení v určitých věcech
konflikty soudních pravomocí – pozitivní (soudy dvou a více států) nebo negativní (nenalezne se stát, který svými normami opravňuje své orgány rozhodovat)
výlučná pravomoc – záležitosti, které mohou projednávat výlučně tuzemské orgány
výživa nezletilých českých občanů §39 ZMPS, HÚ o ochraně dětí, Nař.2001/2003
prohlášení za mrtvého českého občana §43 ZMPS
projednání nemovitého dědictví v ČR i po cizinci § 45
projednání movitého dědictví v ČR po občanovi ČR
umoření listiny vystavené v ČR
určení otcovství (zúčastněné osoby jsou občany a žijí v ČR)
práva k nemovitosti v ČR …
nelze zabránit, aby ve věci nerozhodl cizí soud, ale má vliv na uznávání a výkon cizích rozhodnutí takové rozhodnutí pak není překážkou pro vedení řízení v téže věci u tuzemského soudu
fakultativní pravomoc – věcí se může zabývat soud tuzemský i cizí – např. příslušnost soudu je dána, pokud má žalovaný v jeho obvodu majetek, pokud nemá jiný příslušný soud v ČR (OSŘ §86)
vynětí z pravomoci českých soudů (třeba posuzovat jako pravomoc samotnou) – stát nemůže vykonávat pravomoc nad jiným státem
nelze konat (až na výjimky) řízení o návrhu proti cizímu státu
cizí stát se může imunity vzdát, tj. podrobit se dobrovolně nebo v MS (soudní a exekuční imunity)
funkční imunita – rozlišuje acta iure imperii (výkon státní moci) a acte gestiones (ostat.)
absolutní imunita – nerozlišuje úkony mocenské a hospodářské / obchodní (ZMPS)
osoby – podle VÚ o diplomatických stycích 1961 a VÚ o konzulárních stycích 1969 a další MS a dvoustranné úmluvy
výjimky z imunity státu a osob – nemovitý majetek v ČR, dědictví (osoby nevystupují z titulu své funkce), povolání nebo obchodní činnost, dobrovolné podrobení se
doručování zprostředkuje MZV
postavení cizince v řízení
procesní způsobilost cizince – lex patriae, postačí způsobilost podle českého práva
způsobilost být účastníkem řízení – osobní statut FO nebo PO, nelze použít subsidiárně české právo !!! je projevem a důsledkem způsobilost k právům
osvobození od soudních poplatků – pokud je zaručena vzájemnost (zde materiální = stejné výhody požívají občané ČR v cizím státě)
jistota za náklady řízení – na návrh odpůrce může uložit soud před prvním procesním úkonem, nelze uložit v případě, kdy
odpůrce již jednal (návrh podal pozdě
ve státě navrhovatele se od českých občanů jistota nevyžaduje
navrhovatel má v ČR nemovitý majetek odpovídající hodnoty
návrh na zahájení řízení je vyřizován platebním rozkazem (zde návrh na jistotu současně s podáním odporu proti platebnímu rozkazu)
navrhovatel je osvobozen od soudních poplatků a výloh
zjištění obsahu cizího práva
povinností rozhodujícího orgánu a musí učinit všechna potřebná opatření ke zjištění obsahu (sám z dostupných pramenů, součinností účastníků, posudkem znalce, vyžádá si informaci od Ministerstva spravedlnosti)
smlouvy o PP – umožňují Min.spravedlnosti vyžádat si informaci o platném právu
Evropská úmluva o poskytování informací o cizím právu (Londýn, 1968) – ČR je vázána
vzájemnost materiální = stejné výhody požívají občané ČR v cizím státě, prohlášení Min.spravedlnosti o vzájemnost je pro státní orgány závazné
důkazní moc cizích listin – pokud platí za veřejné listiny ve státě vydání, mají důkazní moc veřejných listin i v ČR, mají-li potřebná ověření (upravuje MS, není-li, pak v praxi se vyžaduje superlegalizace), jiné listiny posoudí soud jako každý jiný důkaz
litispedence – překážka, pokud ve stejné věci bylo dříve zahájeno řízení u cizího soudu (neplatí pro otázky ve výlučné pravomoci tuzemských soudů)
konkurzní řízení v zahraničí – nemá vliv na řízení před českým soudem, jehož účastníkem je cizinec (může být upraveno jinak MS)
Právní pomoc ve styku s cizinou
v případě nutnosti vykonat během řízení procesní úkon v cizině (důkaz výslechem svědka, znalce, účastníka, doručení předvolání, rozhodnutí, jiné písemnosti …) nemůže vykonat bez dalšího na území cizího státu tuzemský orgán nutno požádat orgán cizího státu součinnost je právní pomoc
na základě materiální vzájemnosti základem je často MS
právní pomoc pasivní (tuzemský orgán je požádán)
lze odepřít pokud
dožadovaný úkon nespadá do pravomoci dožádaného českého soudu, náleží-li jinému českému soudu, lze postoupit
se příčí českému veřejnému pořádku §56 ZMPS
poskytuje se podle českých právních předpisů za předpokladu, že
cizí orgán požádá
žádaný postup se nepříčí českému veřejnému pořádku
lze i přísežný výslech, ZMPS stanovuje text přísahy, kterou jinak české právo nezná, nebo křížový výslech jako odpovědi na otázky ze seznamu účastníků
doručování písemností
formální doručení = podle tuzemských procesních ustanovení o doručování (vč. např. náhradního doručení), nutno opatřit ověřeným překladem
jednoduché (prosté) = není-li písemnost opatřena ověřeným překladem, jen pokud je adresát ochoten ji přijmout, povinnost poučit o důsledcích odmítnutí převzetí
písemnost nesmí obsahovat pohrůžku použití donucovacích prostředků – pokutu, předvedení … cizí orgán nesmí hrozit použitím takových opatření na českém území
právní pomoc aktivní (tuzemský orgán žádá)
cizí orgán postupuje zásadně podle svých procesních předpisů, pro účely řízení v ČR postačí, pokud vyhovují českým předpisům, i když jsou v rozporu s cizími předpisy
u formálního doručení – ověřený překlad, v žádosti uvést, že se jedná o formální doruč.
písemnost nesmí obsahovat pohrůžku použití donucovacích prostředků
procesní úkony prováděné zastupitelskými úřady – postupuje podle českých předpisů a úkony jím provedené mají stejné účinky, jakoby je provedl soud sám
doručení osobám ve státě působnosti – je-li přípustné podle MS anebo mu nebrání předpisy cizího státu
doručení českým občanům ve státě místa úkonu
na základě zmocnění MZV výslech svědků, znalců nebo účastníků řízení, pokud se dostaví dobrovolně
styk s orgány cizích států
zásadně prostřednictví Ministerstva spravedlnosti §55 ZMPS
diplomatický – není-li styk s cizím státem smluvně upraven, pak přes MZV
konzulární – HÚ o civilním řízení, MSpr. předá dožádání českému konzulárnímu úřadu a ten věc předá příslušnému cizímu orgánu
meziministerský – podle MS o PP mezi MSpr.
přímý - podle MS o PP s Maďarskem, Polskem a Slovenskem, dožadující orgán předá přímo dožádanému cizímu orgánu
úprava v EU
Nařízení Rady (ES) 1348/2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech EU – jsou určeny odesílající a přijímající subjekty v každém státě
Nařízení Rady (ES) 1206/2001 – o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech – předává přímo dožadující soud dožádanému cizímu soudu v členském státě
mezinárodní smlouvy
o právní pomoci – nutno posoudit slučitelnost ustanovení MS o PP a mnohostranných MS
mnohostranné smlouvy – HÚ o civilním řízení soudním, o civilním řízení, o mezinárodním přístupu k soudům, o doručování soudních a mimosoudních písemností …, o provádění důkazů v cizině …, Newyorská úmluva o vymáhání výživného v cizině, Evropská úmluva o předávání žádostí o právní pomoc
osvědčení o českém právu – vydává MSpr. těm, kdo to potřebují k uplatnění svého práva v cizině
vyšší ověření listin (superlegalizace) – pro použití listiny vydané českým orgánem v cizině, vydává na žádost MSpr., připojuje MZV a zastupitelský úřad cizího státu
Uznání a výkon cizích soudních rozhodnutí
výkon pravomoci soudů je projevem státní svrchovanosti, uznání cizích rozhodnutí a jejich výkon je donucení proti osobám a zásah do jejich majetku na základě aktu cizího státu – vázáno na splnění podmínek, stanoveny obvykle MS
uznání rozhodnutí = cizímu rozhodnutí se přiznávají tytéž účinky jako tuzemskému
výkon rozhodnutí = přinucení osoby, které je cizím rozhodnutí uložena povinnost, k jejímu splnění
cizí rozhodnutí
justičních orgánů, smíry, notářské listiny ve věcech podle §1 ZMPS
jiných než justičních orgánů, pokud jim v cizím státě přísluší rozhodovat ve věcech podle §1 ZMPS (např. ve věcech nezletilých může být správní orgán) a plní stejnou funkci jako justiční
podmínky pro uznání
právní moc – podle potvrzení cizího justičního orgánu (přihlíží se k cizím proces.předpisům)
další podmínky vymezeny negativně jako překážky, kdy nelze uznat ani vykonat:
výlučná pravomoc českých soudů (nebrání ve věcech manželských a určení otcovství) nebo by řízení nemohlo být provedeno u žádného orgánu cizího státu podle českých ustanovení o příslušnosti
v téže věci již bylo vydáno pravomocné rozhodnutí nebo bylo uznáno pravomocné rozhodnutí orgánu třetího státu (res iudicata)
účastníkovi bylo postupem cizího orgánu znemožněno řádně se účastnit řízení – nebylo mu doručeno předvolání nebo návrh na zahájení řízení …)
uznání by se příčilo veřejnému pořádku
není zaručena materiální vzájemnost – nevyžaduje se, pokud rozhodnutí nesměřuje proti občanovi nebo PO
při splnění podmínek je nutné rozhodnutí uznat anebo vykonat, nelze přezkoumávat ve věci samé
rozhodnutí v majetkových věcech a majetkových právech
uznání se nevyslovuje zvláštním výrokem, ale tím, že k němu český orgán přihlédne
výkon je třeba nařídit a nařízení odůvodnit (exequatur) – soud přezkoumal podmínky pro uznání a výkon účastník může využít opravný prostředek v případě nesprávného posouzení
cizí rozhodnutí jiná, než o majetkových právech je možné uznat, ale NELZE vykonat (svěření dítěte do péče) – státní donucení lze jen na základě zákona a v jeho mezích
ve vztazích členských států EU – Nařízení Rady (ES) 44/2001 (Brusel I)
rozhodnutí vydaná v jednom státě jsou uznávána v ostatních členských státech bez dalšího řízení, strana může požádat v případě sporu o zjištění, zda má být rozhodnutí uznáno
důvody pro neuznání
zjevný rozpor s veřejným pořádkem
u rozsudku pro zmeškání, pokud nebyl účastník řádně obeslán a nemohl se bránit
neslučitelnost s rozhodnutím mezi týmiž stranami v členském státě, kde má být uznán, nebo s dřívějším rozhodnutím v jiném členském státě nebo ve třetím státě mezi stejnými stranami
v případě pravomoci ve věcech pojištění, spotřebitelských smluv, výlučné pravomoci
rozhodnutí nesmí být přezkoumáno ve věci samé
prohlášení vykonatelnosti na žádost strany, která má na věci právní zájem, předchází návrhu na výkon, podle §68c ZMPS lze podat současně s návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuce – soud rozhodne samostatnými výroky a musí je odůvodnit
strana, vůči níž je výkon navrhován, není oprávněna v této fázi činit žádná podání
vykonatelnost – musí být předloženo vyhotovení rozhodnutí a osvědčení vydané soudem, který vydal rozhodnutí
opravný prostředek soud zamítne nebo zruší prohlášení vykonatelnosti (a to jen z důvodů pro neuznání rozhodnutí) – je přípustné dovolání podle čl.44 nařízení
Nařízení EP a Rady (ES) 805/2004 o evropském exekučním titulu pro nesporné otázky
od 2005, vztahuje se na soudní rozhodnutí, soudní smíry a notářské listiny
je-li v členském státě, kde bylo vydáno, ověřeno jako evropský exekuční titul uzná se a vykoná v jiném členském státě bez prohlášení vykonatelnosti a bez možnosti popírat uznání
zachází se s ním jako s tuzemským rozhodnutím
cizí rozhodnutí v nemajetkových věcech (manželské a určení otcovství), občan ČR
jedná se o věci statusové, alespoň jeden z účastníků je občan ČR
uznávají se jen zvláštním rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR jen na návrh účastníka nebo osoby, která prokáže právní zájem, příp. v zájmu společenském nejvyšší st.zástupce
NS zkoumá splnění podmínek a zda uznání nebrání překážky §64 b), c), d)
výlučná pravomoc českých soudů
nevyžaduje se mezinárodní příslušnost orgánů cizího státu
nevyžaduje se vzájemnost
cizí rozhodnutí v nemajetkových věcech (manželské a určení otcovství)
všichni účastníci byli v době rozhodnutí příslušníky státu, o jehož rozhodnutí jde
nebo nebyli, ale rozhodnutí se uznávají v domovských státech všech účastníků
v ČR se uznávají bez dalšího řízení, pokud se nepříčí veřejnému pořádku český orgán přihlédne k cizímu rozhodnutí
ostatní cizí rozhodnutí v nemajetkových věcech
prohlášení za mrtvého, osvojení, způsobilost a opatrovnictví, výchova nezletilých …
vztahují se na ně ustanovení pro uznání cizích rozhodnutí obecně
MS o PP – bez dalšího řízení, pokud v téže věci nevydal dříve pravomocné rozhodnutí
MS dvoustranné s dalšími státy
Haagská úmluva o uznávání rozvodů a zrušení manželského soužití (1970)
rozhodnutí vydaná v jednom smluvním státě se uznávají v ostatních
nepřezkoumávají se věcně
uznání nelze odmítnout z důvodu, že stát, ve kterém se žádá o uznání, nepřipouští rozvod pro tytéž skutečnosti
Nařízení Rady (ES) 2201/2003 (Brusel II) o soudní pravomoci a uznávání a výkonu rozsudků ve věcech manželských a věcech rodičovské péče – prohlášení vykonatelnosti
Mezinárodní obchodní arbitráž
ZRŘ 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů – část pátá – ustanovení o poměru k cizině – použijí se jen, pokud MS nestanoví něco jiného
Evropská úmluva o mezinárodní obchodní arbitráži (Ženeva, 1964) – vztahuje se na
rozhodčí smlouvy uzavřené FO nebo PO, které měly v době uzavření smlouvy svůj obvyklý pobyt/sídlo na území v různých smluvních státech
rozhodčí řízení a nálezy vydané na základě uvedených smluv
Newyorská úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů 1958
Ženevská úmluv o vykonatelnosti cizích rozhodčích nálezů 1927
Ženevský protokol o doložkách rozsudím 1923
kolizní otázky rozhodčí smlouvy (RS)
přípustnost RS = arbitrabilita – posuzuje se podle §36 ZRŘ – zda je věc způsobilá být předmětem RŘ
ostatní náležitosti RS (pokud má být nález vydán v ČR) – jednostranná kolizní norma vymezující použití českého práva, dovozuje se, že se RS řídí právem státu, ve kterém má být vydán rozhodčí nález
forma RS – řídí se právem rozhodným pro ostatní náležitosti smlouvy, postačí, pokud vyhovuje právu místa projevu vůle, vždy písemná
EÚ obsahuje kolizní úpravu RS
způsobilost uzavřít RS – podle práva platného pro strany (osobní status)
jiné otázky (přípustnost, účinky a ostatní náležitosti …)
podle práva, jemuž se strany podrobily RS – připouští volbu práva (na rozdíl od ZRŘ)
není-li volba, pak podle práva státu, kde má být vydán rozhodčí nález
pokud není místo vydání nálezu jasné, řídí se právem použitelným podle kolizních pravidel projednávajícího soudu (v případě sporu o platnost RS)
účinky RS – dochází k derogaci jurisdikce státního soudu – námitka nepříslušnosti soudu – ve věci, kdy se má podle RS rozhodovat v rozhodčím řízení a bylo zahájeno řízení před soudem – nejpozději před prvním úkonem (současně) ve věci samé
význam rozhodčí řízení
rozhodci jsou soukromé osoby nebo nestátní instituce, písemnosti lze doručovat do ciziny přímo poštou
RŘ je jednoinstanční, proti nálezu není opravný prostředek je rychlejší a levnější než soud, dohodou stran lze nález přezkoumat
jako rozhodce lze zvolit vysoce odborně způsobilé osoby
druhy RŘ
ad hoc – strany si ujednají způsob jmenování rozhodců, rozhodování a rozsah působnosti (běžné v zemích bez stálých rozhodčích soudů)
stálý rozhodčí soud – rozhodovací činnost na základě vlastního jednacího řádu prostřednictvím rozhodčích senátů, sazebník poplatků, administrativní aparát
druhy RS
smlouva o rozhodci – spor již existuje a strany se dohodly na předložení k projednání a rozhodnutí rozhodci jmenovanému ve smlouvě
rozhodčí doložka – strany se dohodnou, že všechny potenciální spory z určitého právního vztahu budou projednány a rozhodnuty v rozhodčím řízení
neomezený kompromis – strany se dohodnou, že všechny potenciální spory z vymezeného okruhu právních vztahů budou projednány a rozhodnuty v rozhodčím řízení
obligatorní rozhodčí řízení – vyskytuje se ve dvoustranných dohodách o ochraně investic
rozhodčí nález
náležitosti – písemné vyhotovení, podepsán většinou rozhodců, výrok musí být určitý, musí obsahovat odůvodnění, pokud se strany nedohodly jinak
doručením všem stranám nabývá účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný
možnost zrušení rozhodčího nálezu soudem do 3 měsíců ode dne doručení
po skončení RŘ lze žádat v případě porušení právních předpisů v průběhu RŘ
RN byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou RS*
RS je neplatná, zrušena nebo se na dohodnutou věc nevztahuje*
rozhodování se zúčastnil rozhodce, který nebyl povolán nebo neměl způsobilost
RN nebyl usnesen většinou
straně nebyla poskytnuta možnost věc projednat před rozhodci
RN odsuzuje stranu k plnění, které nebylo požadováno, nedovolenému nebo nemožnému
jsou dány důvody, pro které lze v občanskoprávním soudním řízení žádat obnovu řízení
v případech * soud RN zruší a po právní moci a na návrh jedné ze stran pokračuje v jednání ve věci samé a věc rozhodne, v ostatních případech pokračují rozhodci
Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů
uznání = cizímu RN se bez zvláštního rozhodnutí přiznávají stejné právní účinky jako tuzemskému
výkonem = přinucení povinné osoby státním orgánem splnit povinnosti stanovené RN, pokud je nesplnila dobrovolně, provádí státní soud
cizí RN = RN vydaný v cizím státě bude uznán a vykonán, pokud je zaručena vzájemnost materiální
není třeba mezistátním ujednání
stačí fakt, že cizí stát české RN uznává a vykonává
nebo ve svých předpisech cizí stát obecně stanoví (nebo ve své soudní praxi), že se RN cizích států uznávají a vykovávají
uznání a výkon cizího RN bude odepřen, jestliže
RN není podle práva státu, ve kterém byl vydán
RN je stižen vadou, pro kterou se lze domáhat v tuzemsku jeho zrušení soudem
RN odporuje veřejnému pořádku
uznání se zvlášť nevyslovuje – přihlédne se k němu, rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí je třeba vždy odůvodnit, nelze přezkoumávat ve věci samé
výkon RN v zahraničí – podmínky závisí na existenci MS, Newyorská úmluva – žádost o uznání a výkon RN se řídí právními předpisy státu, kde se o výkon žádá a nesmějí být stanoveny podstatně tíživější podmínky nebo poplatky
RS při HK ČR a Agrární komoře ČR
pravomoc je dána MS, platnou RS, z písemných projevů vůle stran v zahájeném RŘ
rozhodci – nezávislí, nemají povahu zástupců stran, vybírají se ze seznamu rozhodců (není podmínkou české občanství)
každá ze stran jmenuje jednoho rozhodce, ti pak zvolí předsedu ze seznamu, strany se mohou dohodnout, že bude rozhodovat jen jeden rozhodce
žaloba – označení stran, nárok žalobce, podpis žalobce a adresy; měla by obsahovat i poukaz na založení pravomoci RS HK AK, uvedení skutkových a právních okolností a poukázání na důkazní prostředky k jejich prokázání, hodnotu předmětu sporu, doklad o zaplacení poplatku, jmenování rozhodce
projednání sporu – neveřejné zasedání, ústní jednání nebo na základě písemností, v ČR i v zahraničí, strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají, senát si může vyžádat další důkazy
skončení RŘ – vydáním RN nebo vydáním usnesení o zastavení řízení, případně uzavřením smíru v průběhu řízení
RN – název rozhodčího soudu, místo a datum vydání nálezu, jména rozhodců, označení stran a dalších účastníků, předmět a okolnosti, rozhodnutí o žalobních nárocích / poplatcích / nákladech sporu, odůvodnění, podpisy min. dvou nebo jediného rozhodce
Mezinárodní rozhodčí soud Mezinárodní obchodní komory ICC
Právo mezinárodního obchodu, pojem, předmět a prameny
PMO nelze považovat za odvětví právního řádu
normy PMO mají povahu jak soukromoprávní, tak i veřejnoprávní
účelově uspořádaný soubor norem z různých právních odvětví a různého původu, které spojuje společný účel upravovat právní vztahy vznikající při uskutečňování mezinárodního obchodu a mezinárodního hospodářského styku