11. Karel Hynek Mácha - Máj
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Karel Hynek Mácha - Máj - 1836
Za růžového večera
pod dubem sličná děva sedí,
se skály v břehu jezera
daleko přes jezero hledí.
To se jí modro k nohoum vine,
dále zeleně zakvítá,
vzdy zeleněji prosvítá,
až v dálce v bledé jasno splyne.
Po šírošíré hladině
umdlelý dívka zrak upírá;
po šírošíré hladině
nic mimo promyk hvězd nezírá;
Dívčina krásná, anjel padlý,
co amarant na jaro svadlý,
v ubledlých lících krásy spějí.
Hodina jenž jí všecko vzala,
ta v usta, zraky, čelo její
půvabný žal i smutek psala.
I. část
Zasazení výňatku do kontextu díla
(Výňatek pochází z básně Máj od Karla Hynka Máchy a nachází se hned v prvním zpěvu, kdy Jarmila večer u vody zoufale čeká na svého milého. Text je členěn na strofy a verše, líčí pocity, jedná se tedy o poezii. Báseň je to lyricko - epická, lyriku lze spatřit v líčení pocitů a přírody a epiku v tom, že báseň má jasný děj.
Máj je členěn na čtyři zpěvy a dvě intemezza. Intermezzo je vsuvka, či mezihra přerušující děj.)
Téma a motiv
Téma: téma času, smrti
Motiv: Láska, smutek, sebelítost, májová příroda, myšlenky smrti, myšlenky lepší budoucnosti, Nešťastný životní osud Viléma a Jarmily a zobrazení májové přírody
Námět: může být např. ten, že v té době prožíval život s Lori a velmi žárlil
Časoprostor: Tragická fabule se odehrává na Máchově jezeře pod Bezdězem (okolí Doks). Část také ve vězení.
Časoprostor výňatku: Večer, příroda u vody
Kompoziční výstavba
I. zpěv, II. zpěv, I. intermezzo, III. zpěv, II. intermezzo, IV. zpěv
2. zpěv - filozofický, 3 zpěv - typická balada, 4. zpěv - autostylizace
děj plyne chronologicky i retrospektivně (např. při vzpomínkách od Viléma)
Intermezzo - vsuvka - mezihra přerušující děj, vedlejší událost
V prvním zpěvu je shrnut děj, ve druhém se Vilém připravuje na poprav, rekapituluje život, aniž lituje svého činu. Ve třetím, nejobraznějším, je popraven a jeho tělo se vrací "v kolébku svou, hrob svůj, matku svou.."
Jedná se o kauzalní tzv. přičinnou výstavbu, z existence jednoho motivu vyplývají důsledky po další. Výstavba je také tektonická tzv. uzavřená, fabule je uzavřená.
Literární druh a žánr
Druh: Poezie
Žánr: Lyricko-epická skladba (psáno ve verších s dějovou zápletkou)
(Kouzelná krajina - vyjadřuje stav básníkovi duše, ale je zde dějová linie)
II. část
Vypravěč: er-forma, v závěru ich-forma (autor se ztotožňuje s dějem) vypravěčem sám autor
Postavy:
Vilém - loupežník, syn Hynka, který ho kdysi vyhnal z domu, typický romantický hrdina, rozervaný, cítí se nevinný, lituje se
Jarmila - mladá dívka, miluje Viléma, nevyvíjí se
Hynek - symbol poutníka, vrací se k místu popravy, na konci se ztotožňuje s Vilémem, sám autor, otřesen Vilémovým životem
Otec Viléma
Vyprávěcí způsoby (jazyk)