13. Mrštíkové Alois a Vilém - Maryša

mlynář Vávra – krutý, sobecký, vypočítavý, ale bohatý vdovec se třemi dětmi, který se uchází o Maryšu, Maryšin manžel, statný čtyřicetiletý mlynář, má vysoké sebevědomí a nechvalnou pověst

Francek – syn baráčnice, věrný, statný, hrdý s prudkou povahou, miluje Maryšu

sedlák Lízal - otec Maryši, asi šedesátiletý sedlák, budí dojem zchytralého a lakomého člověka. Sedlák asi šedesátiletý, menší postavy,tváře oholené a prošedivělé vlasy. Oděn je po selsku krojem z východního okolí Brna.Tmavé ošoupané kalhoty. Na sobě má starý záplatový,dlouhý a žlutý kožich. Na hlavě má starou beranici. Celkově činí dojem zchytralého a lakomého sedláka

Lízalka – matka, bezcitní rodiče, kterým jde o majetek, ne o štěstí své dcery, umíněná, tvrdá, žena s kamennou tváří

Horačka - Franckova matka, asi šedesátiletá stařena, oděná vlňákem. Bázlivá, ale rozumná žena.

Hrdlička - obecní sluha, čtyřicátník s vojenskou starou čepicí na hlavě.

Rekruti – dvanáct až dvacet, Muzikanti - oděny podobně jako chasa , Selka- svátečně oděná, Lid – muži a ženy svátečně oděni , Rozára(služka),Strouhalka( Maryšina teta), Strouhal (její muž), Stařenka ( Maryšina babička), Hospodský( Franckův poručník),Hospodská, Pavel ( řeznický tovaryš), Soudní sluha

Vyprávěcí způsoby (jazyk)

Realistický popis prostředí moravské vesnice a venkovského života. Do děje jsou začleněny lidové písně s živou muzikou, kroje, skutečná způsob, jakým probíhalo loučení s rekruty apod. Jazyk postav užívá ve značné míře nářečí hanáckého, slováckého a brněnského, kterým vystihuje jak prostředí, tak také charakteristiku postav. Srovnáme-li jazyk Maryši a Lízala, Maryša využívá nářečních výrazů méně, čímž autoři ukazují vytlačování dialektu školní spisovnou mluvou u mladších postav. Spíše jednoduché věty.

Typy promluv dialogy

III. část

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku (motivy výňatku ad.)

řečnická otázka – Chceš bílý nebo černý?

scénické poznámky – (Míchá lžičkou a srkne kávy)

nářečí – Měli zavříno.

výpustka – černý mně dej.

hovorová řeč – Sladilas to?, Zapomněla sem., Měli zavříno.

archaický pravopis – s police

Tropy a figury v díle

Literárně-historický kontext

Kontext autorovy tvorby

• Maryša je vrcholem tvorby obou bratří. Alois Mrštík (1861 – 1925) – nejstarší z bratrské čtveřice, námět na hru chtěl původně sám zpracovat jako román, bratr, Vilém Mrštík (1863 – 1912) jej přesvědčil ke spolupráci. Ta se osvědčila, oba se ke společné tvorbě vrací ještě několikrát, např. románovým cyklem Rok na vsi. Mezitím vydávají každý sám za sebe řadu jiných prací, které ovšem dnes nepřevyšují význam Maryši.

Literární/obecně kulturní kontext