6. Francis Scott Fitzgerald - Velký Gatsby

Gatsby – hraje si na velkého magnáta, ve skutečnosti je ale těžce zraněný láskou, kterou se snaží získat zpět. Je nepochopený a nešťastný ze vzniklé situace, propadá depresi a nakonec je zastřelen, což má symbolizovat absurditu života celé meziválečné generace (nesplněné touhy a jejich tragický konec) proti pokrytectví střední třídy. Soused Nicka, miluje Daisy, jeho minulost je tajemná.

Daisy – něžná, krásná a nerozhodná postava, která vytváří zápletku. Sama způsobí tragedii, což má odrážet absurdní vztah s Gatsbym – žádný vztah ztracené generace nemá perspektivu. Znuděná, přeletavá, přetvářka, touží po luxusu. Nickova sestřenice.

Tom Buchanan – arogantní a hrubý, dokud nezjistí, že Daisy má zájem o jiného muže. Sám přitom má milenku a ženou opovrhuje. Jeho chování se změní teprve se zájmem Gatsbyho o Daisy. Rasistické a sexistické názory.

Mürtle Wilsonová – asi 35 let, obtloustlá manželka George, Tomova milenka

George B. Wilson – majitel autoservisu, manžel Mürtle

Jordan Baker – asi 20 let, golfová šampiónka, kamarádka Toma, Daisy, přítelkyně Nicka. Cynická, soběstačná, sebestředná (= symbol ženy 20.let).

Vyprávěcí způsoby (jazyk)

Prvním společným rysem jsou dlouhé a mnohdy složité věty, které často obsahují lyrizované popisy sdělovaných skutečností. V těchto popisech autor v imaginativních obrazech věnuje pozornost nejrůznějším malým aspektům popisovaného jevu.
Spisovný jazyk, až na vulgarismy v přímé řeči, bohatá slovní zásoba.
Příběh je čtivý a má dobrý spád. Autor se nezabývá dlouhými popisy, hlavní je linie příběhu a vztahy mezi postavami. City a vlastnosti hrdinů jsou zobrazeny v dialozích, které jsou plné filozofických úvah a přirovnání. Autor umí dobře členit text, aby zachoval napětí. Věty jsou převážně rozvinuté, v delších souvětích. Autor dokáže každou scénu popsat z úhlu různých postav a postavy tím přesně charakterizovat. Bohatost jazyka, přitažlivé vyprávění a strhující napětí vznikají samovolně a přirozeně. Postavy mluví spisově za každých okolností (=snobství, pokrytectví). Dialogy jsou krátké a úderné, myšlenky Nicka dlouhé, barvitě popisovány.

Typy promluv Monology , filosofické úvahy Nicka (vypravěč)

III. část

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku (motivy výňatku ad.)

Tropy a figury v díle

Přirovnání - s rukama vraženýma do kapes kabátu jako závaží
Metafory - hrobové ticho
Gradace - předstíral nenucenost, snad i nudu
Přívlastky

Literárně-historický kontext

Kontext autorovy tvorby

• Fitzgerald v románu zaznamenává bujarost a bezstarostnost 20. let, které byly známy jako „jazzová doba“ – termín, o jehož rozšíření se sám zasadil. Co ale v době vzniku románu a mnohdy ani dnes mnoho čtenářů nevnímá je fakt, že Fitzgerald ve Velkém Gatsbym ukazuje odvrácenou stranu amerického snu, že ho neslaví, ale naznačuje jeho hrozící a bezprostřední zkázu, která přišla na konci 20. let v podobě krachu na newyorské burze. Velký Gatsby sice nebyl pro Fitzgeralda tak velkým finančním úspěchem, zato měl velký úspěch u kritiků.

• Využití Nicka jako vypravěče, které příběhu dává ojedinělý rozměr odtažitosti, ukazuje čtenářům různé úhly příběhu a dovoluje mu Gatsbyho činy nejen hodnotit, ale i s nimi sympatizovat.

• Fitzgerald dovedl „pohlížet na události současně z vnějšku i zevnitř, dovedl své hrdiny milovat a současně je soudit, odtud také plyne živost jeho postav. Gatsbyho osud je „zhuštěn do oslnivé zkratky“, ve které se jasně ukazuje vytříbenost Fitzgeraldova stylu.

• Román byl napsán jako třetí v pořadí, kdy už byl Fitzgerald známým a úspěšným spisovatelem, ale nedosáhl většího úspěchu. Po vydání však propadl alkoholu a další kniha vyšla až za 9 let, navíc nebyla úspěšná.

• Stal se oblíbeným až v 50. letech, stal se povinnou četbou.

• tematicky podobné dílo - F. S. Fitzgerald – Krásní a prokletí: zobrazení americké smetánky ve 20. letech