ZÁKLADY HISTORICKÉ GEOGRAFIE

V. Výzdoba starých map

• kartuše, parerga

• kartuše – ozdobné, ornamentální orámování titulu mapy

• kartuše se objevuje již v 15. století (prostý obdélník)

• od 16. stol. se kartuše zdobily rostlinnými, zvířecími, figurálními, a heraldickými motivy

• parerga – se začala objevovat na mapách od počátku 17. stol

• funkce esteticky dotvářet mapu a ilustrovat mapový obsah

• parergy často zobrazovaly pomoci alegorií slávu zobrazovaných zemí (postavy, erby..)

VI. Měřítko map

• mapy ze 14-19. století obsahují většinou měřítka grafická a slovní, často v různých dobových délkách a mírách

• kromě obvyklého měření v mílích se vyskytovaly na mapách i míry zvané „hora itineris“

• měřítko ve tvaru 1:M převládalo v mapách teprve v 19. stol.

• po zavedení metrické konvence (1875) se metrický systém rozšířil i do kartografických materiálů – do té doby různé (např. dolnorakouská sáh)

VNITŘNÍ:

• směřuje k analýze pravdivosti a dobové relevanci zobrazených jevů

• u tištěných map je třeba přihlížet ke skutečnosti, že byly často užívány a tištěny delší dobu bez změn mapového obsahu

• záměrně se tiskly i mapy bez datace, aby nebylo patrné jejich stárnutí

• problém přesných kartometrických studií na starším kartografickém materiálu – doporučuje se provádět přesnější analýzy až na materiálu od poč. 19. stol.

ZÁVĚR:

• rozbor kartografických děl jako historických pramenů může přinést řadu jedinečných poznatků o zobrazeném území

Charakteristika kartografie raného středověku

• do 8. stol. se ve středověké Evropě s mapovým materiálem nesetkáváme

• od 8. stol. se postupně objevuje několik typů map:

1. Mappae mundu = mapy světa (písmové mapy, T-O mapy, velké kruhové mapy; většinou teologický pohled na svět a jako součást teologických textů)

2. Portolánové mapy (využívání k praktické orientaci v terénu, hlavně pro mořeplavce)

3. Podrobné mapy jednotlivých území

I. MAPPAE MUNDI

1. Mapy pásmové

• Rozdělují zemský povrch na 5 či 7 pásem (studené, mírné a spálené země)

• Potvrzuje myšlenku kulatosti země a existence podnebných pásem; obyvatelé jsou pouze dvě mírné zóny

1. Kruhové mapy (T-O mapy)

• T-O = terarum orbis (zemský kruh, svět)

• Graficky vyjadřují názor Isidora ze Sevilli, že pevniny světa jsou od sebe odděleny vodami, vytvářející písmeno T

• Většina T-O map

1. Beatovy mapy

• Přechodný typ mezi písmovými a kruhovými mapami

• Frekventované zvláště v 10. – 13. stol

• Oválné mapy světa se Svatou zemí jako středem, třemi známými kontinenty a neznámou zemí protinožců

1. Velké kruhové mapy

• Nejpodrobnější mapy a nejvydařenější mapy éry středověkých světových map, obsahující celý známý svět

• Již zobrazují pobřeží členitost, řeky, města; mimo to také postavy hrdinů a příběhy z Bible či bájné minulosti

• Nejznámější je Ebstorfská mapa (kolem roku 1235; obřadní obraz 3,5x3,5 m; zničena za dvuhé sv. v.)

• Herefordská mapa (kolem roku 1300, 1,5 x 1,5 m)