ZÁKLADY HISTORICKÉ GEOGRAFIE

FORMOVÁNÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY

• Právě zakotvila podobu nového státu série poválečných mírových smluv

• Základem republiky se stalo historické území a hranice českých zemí tj. staré zemské hranice

• Odpor německých představitelů k poválečnému uspořádání – vznik 4 německých provincií, které měly být odtrženy od vznikající republiky

• Pro odpor německého obyvatelstva zkrachoval záměr čsl. Vlády získat alespoň část Kladska výměnou za Chebsko

• Úspěšný pokus zisku alespoň části Ratibořska (zisk Hlučínska)

• Poválečné změny hranic se týkalo pouze: Hlučínska, části Vitorazska a Valticka, Těšínska, Oravy a Spíše, začlenění Podkarpatské Rusi do Československa

• Slovensko-maďarská hranice musela být vzhledem k absenci historické hranice stanovena právně – Slovensko získává poprvé svojí jižní hranici

• Základ dán Trianonskou smlouvou

ROK 1938

• Mnichovská dohoda přinesla územní změna v pohraničí českých zemí

• Limit většiny německého obyvatelstva v odstoupených územích nebyl dodržen (klíč – oblasti s více než 50% německou většinou při sčítání 1910)

• Ihned po mnichovské dohodě bylo okupováno Polskem Těšínsko a území v oblasti Spíše a Oravy

• První vídeňskou arbitáží z 2. 11. 1938 byly Československu odňaty oblasti jižního a východního Slovenska a Podkarpatské Rusi ve prospěch Maďarska (klíč – oblasti s více než 50% maďarskou většinou při sčítání 1910)

ČESKOSLOVENSKO PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE

• Po 2. sv. válce došlo k obnovení Československa v předmnichovských hranicích bez Podkarpatské Rusi, která se stala součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky

• Drobná území na severu Slovenska, která ukořistil Slovenský stát, byla po válce vrácena Polsku

• Mezi ČSR a Polskem se po válce rozpoutal konflikt o přináležitost Kladska, Hlučínska a Ratibořska – na zásah SSSR v roce 1947 podepsána dohoda o přátelství přinášející klauzuli neměnnosti stávajících hranic

• Ostatní změny hranic jen drobné

KARTOGRAFIE

• Kartografie – z řec. Chartes = list papyru

• Zabývá se zobrazením zemského povrchu a jeho částí kartografickými metodami

• Velmi dlouho byla považována za praktickou činnost, jejímž úkolem bylo vyhotovování map

Historická kartografie

• jsou po tímto názvem tři segmenty: I. historický vývoj kartografie jako specifické lidské činnosti

II. Metoda interpretace starých historických map

III. Schopnost vytvářet tematické mapy

Mapa a její obsah a třídění map

• mapa je manšený, všeobecný obraz povrchu sestavený podle matematických zákonitostí kartografického zobrazení

• mapa obsahuje mapové prvky: I. matematické (geodetické podklady, kartografická síť…)

II. fyzicko-zeměpisné

III. socioekonomické

IV. další doplňkové prvky

Měřítko map

• měřítko určuje poměr zmenšení zobrazované skutečnosti do mapy

• vyjadřuje se: číselným poměrem, slovně, graficky pomocí dálkové stupnice

• měřítka: velká (1: 10 000), střední (1: 10 000 – 1: 500 000), malá (nad 1: 500 000)