ZÁKLADY HISTORICKÉ GEOGRAFIE

historická či stará mapa?

• Dva rozdílné pojmy

• Historická mapa = tematická mapa, zobrazuje výsledek nějakého historického výzkumu…

• Stará mapa = mapy vytvořené v minulosti např. Komenským…

Kartografické prameny a jejich uložení

• Staré mapy jsou považovány za specifické, nepsané obrázkové prameny

• Obsahují velký objem faktografických údajů vyjádřených jinou než psanou formou

• Největšímu zájmu z hlediska využití informací se těší mapy a plány z 16.-19. století

• Kartografické prameny v ČR jsou rozděleny v řadě mapových fondů a sbírek

• Mapová sbírka HÚ AV ČR (cca 6300 ks)

• Mollova sbírka (12 000 ks; uložena v Moravské zemské knihovně)

• Mapová sbírka Národní knihovny

• Mapová sbírka Ústředního archívu zeměměřictví a katastru

• Mapové sbírky státních archívů

• Mapové sbírky na internetu

Rozbor kartografických pramenů

• Spočívá ve vnější a vnitřní kritice dokumentů

• K vnější kritice mapových pramenů patří jejich popis a zhodnocení autentičnosti

• Vnější: doba a místo vzniku, autorství, použitý typ písma, matriál na němž je mapa tištěna/kreslena, technika vyhotovení, doplňkové prvky, měřítko

VNĚJŠÍ:

I. Doba a místo vzniku mapy

• je buď určená datací a jménem kartografické dílny, vydavatele nebo místa vydání

• není-li autor na mapě uveden, lze autorství orientačně stanovit srovnáním se signovanýcm kartografickým materiálem

• bližší dobu…..

• datování podle výškopisu – na mapách do poloviny 18. stol – pohoří zobrazovány pomocí kopečků tzv. kopečková manýra; ve druhé pol. 18. stol. – terén zobrazován pomocí šraf, stínováním… v poslední třetině 18. stol. – uplatňovalo se už sklonové šrafování „čím příkřejší tím hustší šrafy“; druhá pol. 19.stol začínají vrstevnice a kóny – I a II vojenské mapování – dále i hypsometrie (barvičky – hnědá pohoří, zelená nížiny…)

II. Používaný typ písma

• mapy tištěných mapách z dřevořezu užívali gotických písem – od 15./16. stol

• tisková technika mědirytu přispěla k rychlému šíření humanistického písma – latinky

• od pol 16 stol se začína na tištěných i praných mapách objevoval ilatika (kurzíva)

III. Psací materiál

• do poloviny 15 stol. se pro rukopisné mapy používal nejčastěji pergamen

• od pol. 15. stol. byly mapy kresleny (později tištěny) na ručně vyráběném papíře - levnější

• možnost datovat staré mapy pomocí vodoznaků (filigránů): např. korunka – pro německé země na poč. 16.stol

• v průběhu 19. stol. nahrazován ruční papír strojově vyrobeným

IV. Technika vyhotovování map

• rukopisné mapy kreslené olůvkem, zvýrazněné inkoustem a obvykle také kolorované

• nejstarší tištěné mapy zhotovovány technikou dřevořezu, převážně černobílé, ručně kolorované

• dřevořez občas užíván až do 18. stol.

• v průběhu 16. stol. nahradil dřevořez mědiryt a přetrval až do konce 19. stol.

• od přelomu 18. a 19. století zhotovovány mapy technikou litografie

• od počátku 20. století převládá ofset (přenosový tisk)