distancnioporafinancepodniku

Informační technologie podporující funkce podnikových financí za posledních 10 let prodělaly obrovské změny, které dosud nejsou ukončeny a stále rychlým tempem pokračují. Změny směřují zejména k integraci informačních systémů jednotlivého podniku tak, aby každá událost v podniku (jako je např. výdej materiálu ze skladu, příjem dodavatelské faktury ap.) se neprodleně promítla do účetnictví a tím do všech analýz a prognóz v podniku připravovaných. Tato integrace je zvlášť důležitá pro podniky, které působí na nasyceném a rychle se měnícím trhu, kde každodenní informace o aktuálním stavu může ovlivnit dlouhodobý úspěch podniku (např. hypermarkety průběžně sledují objemy prodeje jednotlivého zboží a operativně upravují ceny, vyhlašují cenové akce, analyzují jejich výsledek a mění umístění zboží).

Integrace informačních systémů už také překročila hranice jednotlivých podniků a trendem posledních let se stala mezipodniková integrace informačních systémů. Do podnikových financí se takováto integrace promítá zvyšováním nároků na mimofinanční znalosti finančních manažerů a specialistů. Zvyšuje se úplnost a kvalita finančních informací o jednotlivých účetních případech. Rozsah informací může být natolik veliký, že bez systematického a logického přístupu finančního manažera a bez znalosti mimofinančních souvislostí nelze informace správným způsobem analyzovat a využít k rozhodování.

Finanční manažeři se podílejí na implementacích nových informačních systémů, kde spolupracují se specialisty na informační technologie. Hlavním úkolem finančního manažera se čím dál tím více stává sledování obchodně technických událostí v podniku a analyzování jejich možného finančního dopadu. Obchodně technické události v podniku mohou přinášet nutnost zavedení nových finančních analýz v podniku. Tyto potřeby by měl finanční manažer včas identifikovat a zajistit takové úpravy informačních systémů, které by to umožnily.

Podnikové finance ve vnějším kontextu: rozpočtové, úvěrové pojišťovací a realizační vztahy

Rozpočtový vztah znamená jednostranný nenávratný přesun majetku v peněžní formě. Příkladem je placení daní, poskytnutí dotace apod.

Obsahem úvěrového vztahu je také přesun majetku, zpravidla v peněžní formě, ale s podmínkou návratnosti. Příkladem je poskytnutí úvěru bankou a jeho splacení po uplynutí dohodnuté lhůty.

Pojišťovací vztah je charakteristický přesunem peněžního majetku do společného pojistného fondu. Zpětný pohyb je tu podmíněn vznikem pojistné události a bývá neekvivalentní (pojištěný může z pojistného fondu získat více nebo méně, než do něj sám vložil. Závisí to zejména na výši škody, která mu při pojistné události vznikla a na podmínkách pojistné smlouvy).