distancnioporafinancepodniku
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Pohledávky můžeme chápat jako dluhy jiných subjektů vůči podniku, a to např. za odebrané a dosud nezaplacené zboží, výrobky a služby. Jde vlastně o neuhrazené nároky podniku vůči jiným subjektům a člení se jednak podle času, jednak podle povahy:
krátkodobé, s dobou splatnosti do 1 roku,
dlouhodobé, s dobou splatnosti nad 1 rok,
z obchodního styku – zejména pohledávky za odběrateli,
ostatní pohledávky – vůči zaměstnancům a jiným fyzickým či právnickým osobám.
Krátkodobý finanční majetek je charakterizován vysokou likvidností, často bezprostřední obchodovatelností a krátkodobostí. Zahrnuje především hotovostní peníze včetně jejich ekvivalentů jako jsou ceniny, poukázky a šeky, peníze na bankovních účtech a cenné papíry sloužící ke krátkodobému uložení dočasně volných peněžních prostředků, které podnik v případě potřeby rychle přemění na hotové peníze.
Ostatní aktiva a pasiva pak představují především operace související s účtováním nákladů a výnosů do období, se kterým věcně a časově souvisejí, tj. především časové rozlišení a přechodné účty.
Klasifikace pasiv(kapitálu)
Základním kritériem pro členění zdrojů podniku je hledisko vlastnictví, podle něho se veškeré zdroje financování podnikových aktiv člení na 2 základní skupiny:
Vlastní zdroje, někdy označované jako vlastní kapitál, který představuje určitý finanční základ podnikatelské činnosti, jenž se v průběhu podnikatelské činnosti může měnit, a to zejména v závislosti na dosaženém výsledku hospodaření. Zahrnují základní kapitál, kapitálové fondy, fondy tvořené ze zisku, výsledek hospodaření.
Cizí zdroje, nazývané také cizí kapitál, pasiva v užším pojetí. Jejich součástí jsou především závazky a rezervy.
Základní kapitál, je tvořen z vkladů akcionářů nebo společníků, popř. členů družstva v závislosti na právní formě podniku. Vklady přitom mohou být peněžité i nepeněžité. Obchodní zákoník předepisuje minimální výši základního kapitálu pro jednotlivé právní formy podniku. Pod tuto minimální výši nesmí základní kapitál klesnout, jinak podnik zaniká.
U akciové společnosti často hovoříme o upsaném základním kapitálu, tj. kapitálu, který se zájemci o akcie zaváží zápisem do upisovací listiny splatit v předepsané lhůtě. Výše základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku. V průběhu podnikatelské činnosti může dojít ( i když ne příliš často) ke změně výše základního kapitálu a to směrem nahoru (upsáním nových vkladů či emisí nových akcií) i směrem dolů (vyplacením vkladů nebo stažením akcií z oběhu). Snížení základního kapitálu je vždy negativním signálem.
Kapitálové fondy představují především emisní ážio (rozdíl mezi nominální hodnotou a emisním kurzem akcie při zvyšování základního kapitálu akciové společnosti) a ostatní kapitálové fondy, tj. prostředky získané především z darů.