distancnioporafinancepodniku

• výplatní poměr

výplatní poměr = dividenda na 1 akcii / zisk po zdanění na 1 akcii

• dividendový výnos

dividendový výnos = dividenda na 1 akcii / tržní cena (kurz) akcie

• P/E, tj. tržní cena akcie dělená ziskem na 1 akcii

P/E = tržní cena (kurz) akcie / zisk po zdanění na 1 akcii

Pyramidové soustavy ukazatelů

Analýza poměrových ukazatelů má velkou nevýhodu v omezené vypovídací schopnosti ukazatelů, které charakterizují často úzký úsek finanční situace podniku bez možnosti posouzení jeho celkové finanční situace. Z tohoto důvodu se vytváří takzvané soustavy ukazatelů, mezi něž patří právě pyramidové soustavy ukazatelů. Jsou charakteristické svou pyramidovou skladbou, tedy rozkladem jednoho vrcholového ukazatele na ukazatele dílčí, které se dále větví. Dokáží přehledně zachytit hned několik rysů podniku a popsat vzájemné vazby mezi jednotlivými ukazateli, což je jejich hlavním významem.

Na vrcholu pyramidy a tedy vrcholovým ukazatelem bývá vždy ukazatel zisku jako základní cíle podniku ku zdrojům/prostředkům k jeho dosažení, tedy obecně ukazatel rentability. Vrcholovým ukazatelem může být buď ROI (ROA), nebo ROE.

Jedním z nejznámějších způsobů syntetického použití poměrových kazatelů je Du Pontův diagram.

Predikční modely

Systémy včasného varování, neboli predikční modely patří mezi velmi oblíbené disciplíny finanční analýzy, neboť soustřeďují celou podnikovou analýzu do jediného indexu, koeficientu nebo počtu dosažených bodů. Žádný z modelů používaných v praxi není schopen postihnout specifické rysy jednotlivých podniků a podmínek, ve kterých se pohybují.

Predikční modely dělíme na:

• bankrotní modely – odpovídají na otázku, zda podnik zbankrotuje,

• bonitní modely – odpovídají na otázku, zda je podnik dobrý nebo špatný.

Obě skupiny vycházejí z předpokladu, že v podniku několik let před bankrotem dochází k jistým charakteristickým odlišnostem ve vývoji od finančně zdravých podniků, a obě přiřazují podniku určitý koeficient, resp. bodové hodnocení.

Hlavní rozdíl mezi bankrotními a bonitními modely spočívá v tom, že bankrotní modely vycházejí ze skutečných (empirických) údajů, kdežto bonitní modely jsou zčásti založeny na teoretických poznatcích, zčásti na pragmatických poznatcích zobecněním dílčích údajů.

K mezinárodně uznávaným a v podnikové praxi používaným predikčním modelům patří ve skupině bankrotních zejména Altmanovo Z-skóre a Tafflerův model, ve skupině bonitních modelů Tamariho model a Kralickův Quicktest.

Příklad .

O aktivech a pasivech podniku v letech 2007 – 2008 máme k dispozici následující údaje (k 31.12. v tis. Kč)

Aktiva 2007 2008 AKTIVA CELKEM 43 382 46 933 Pohledávky za vlastní kapitál 0 0 Stálá aktiva 6 308 11 249 Dlouhodobý nehmotný majetek 16 107 Dlouhodobý hmotný majetek 6 292 10 390 Finanční dlouhodobý majetek 0 752 Oběžná aktiva 36 606 35 050 Zásoby 941 1 218 Dlouhodobé pohledávky 69 238 Krátkodobé pohledávky 15 766 18 497 Finanční majetek 19 830 15 097 Ostatní aktiva– přechodné účty aktiv 468 634