ZAFINprednaska1112

Na vrcholu pyramidy a tedy vrcholovým ukazatelem bývá vždy ukazatel zisku jako základní cíle podniku ku zdrojům/prostředkům k jeho dosažení, tedy obecně ukazatel rentability. Vrcholovým ukazatelem může být buď ROI (ROA), nebo ROE.

Jedním z nejznámějších způsobů syntetického použití poměrových kazatelů je Du Pontův diagram.

Predikční modely

Systémy včasného varování, neboli predikční modely patří mezi velmi oblíbené disciplíny finanční analýzy, neboť soustřeďují celou podnikovou analýzu do jediného indexu, koeficientu nebo počtu dosažených bodů. Žádný z modelů používaných v praxi není schopen postihnout specifické rysy jednotlivých podniků a podmínek, ve kterých se pohybují.

Predikční modely dělíme na:

• bankrotní modely – odpovídají na otázku, zda podnik zbankrotuje,

• bonitní modely – odpovídají na otázku, zda je podnik dobrý nebo špatný.

Obě skupiny vycházejí z předpokladu, že v podniku několik let před bankrotem dochází k jistým charakteristickým odlišnostem ve vývoji od finančně zdravých podniků, a obě přiřazují podniku určitý koeficient, resp. bodové hodnocení.

Hlavní rozdíl mezi bankrotními a bonitními modely spočívá v tom, že bankrotní modely vycházejí ze skutečných (empirických) údajů, kdežto bonitní modely jsou zčásti založeny na teoretických poznatcích, zčásti na pragmatických poznatcích zobecněním dílčích údajů.

K mezinárodně uznávaným a v podnikové praxi používaným predikčním modelům patří ve skupině bankrotních zejména Altmanovo Z-skóre a Tafflerův model, ve skupině bonitních modelů Tamariho model a Kralickův Quicktest.