Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




ZAFINprednaska7

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (51.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Finanční řízení v současné době plní roli integrujícího a dominantního prvku v ekonomickém řízení podniku. Považujeme-li finanční řízení za rozhodující nástroj podnikových financí, pak je nutno definovat funkce, která má realizovat.

Finanční rozhodování je pak následně chápáno jako dominantní podmnožina finančního řízení. Ve finančních rozhodovacích procesech pak lze identifikovat tři základní komponenty:

  • Výběr optimální varianty (ekvivalent financování).

  • Užití získaných prostředků (ekvivalent investiční a dividendové politiky).

  • Uvážení vlivu omezujících podmínek (prostor pro individualizaci rozhodnutí).

Z výše uvedeného je zřejmá i vazba těchto komponent na tři základní funkce podnikových financí, přičemž třetí komponenta představuje nový faktor. Ten definuje prostor, jehož využitím může být jinak standardní rozhodovací situace přizpůsobena daným podmínkám konkrétní rozhodovací situace.

Fáze finančního rozhodování

V obecné rovině je finanční rozhodování stejné jako kterékoliv jiné rozhodování. Obvykle je jako vhodná posloupnost rozhodovacího procesu ve finanční oblasti uváděno pět dílčích kroků:

  1. vymezení problémů a určení cílů,

  2. analýza vstupních informací,

  3. stanovení reálných variant řešení,

  4. volba kritéria optimality a určení optimální varianty,

  5. realizace a dosažení cíle.

Podrobněji se budeme zabývat kroky 3, 4 a 5, neboť v nich jsou nejlépe patrná specifika rozhodovacích procesů ve finanční oblasti. K nim patří zejména komplikovaná podstata řešených situací a nepřehlédnutelná rizika neúspěch realizace finančně definovaných aktivit či projektů určených k realizaci právě daným finančním rozhodnutím.

V kroku 3 je definována nezbytnost definovat reálné varianty řešení. Ve tvorbě variant nachází své místo uvážení vlivu omezujících podmínek, které mohou mít v jednotlivých variantách přisouzeny různé váhy. Příkladem může být substituce peněz (realizace investice po etapách) časem (prodloužení celkové doby výstavby investice).

Krok 4 vede k multikriteriálnímu rozhodování, neboť optimalizace podle jediné účelové funkce je složitostí řešeného problému často vyloučena. Pak hledáme pro jednotlivé varianty řešení kompromisní vícekriteriální hodnocení, které rozhodne o výběru nejvýhodnější varianty.

5. krok upozorňuje na možná rizika neúspěch realizace finančně uspokojivě připravených aktivit či projektů. Musíme totiž považovat za skutečnost nepříjemný fakt, že chyby v realizaci mohou znehodnotit i jinak finančně bezproblémovou aktivitu či projekt. Rizika jsou vysoká a zahrnují i odstoupení od realizace.

Typy rozhodovacích situací

  1. Dlouhodobý časový horizont (strategický)

  1. Struktura podnikového kapitálu – rozhodování o podílu vlastního a cizího kapitálu a o jejich struktuře, což je vyjádřeno ve finanční páce.

Témata, do kterých materiál patří