botanika - skripta

(sekundárně tloustnou nahosemenné, stonky většiny dvouděložných, vyjímečně listy)
Sekundární meristémy se tvoří především ve stoncích, kořenech, listech vzácně 

Buňky KAMBIA

 tenkostěnné
 silně vakualizované (větší množství provakuol)
 menší jádra 
 pocházejí: částečně primárně z prokambia a částečně sekundárně z  parenchymatických buněk paprsků 

Kambiální iniciály jsou dvojího typu:

1. Fuziformní – velmi úzké a dlouhé, produkují vertikální (osový, axiální) vodivý systém (floémové a xylémové 

vodivé elementy, sklerenchymatické buňky a parenchymatické buňky dřeva a lýka)

!! (produkují cévní svazky – floém= lýko a xylém=dřevo)
(cévní svazky uložené v parenchymatických buňkách xylému a parench. buňkách xylému)
(sklerenchymatické buňky vystužují cévní svazky, mechanická opora)

2. Paprskové – menší, téměř izodiametrické, produkují horizontální (=radiálně orientovaný) vodivý systém 

(parenchym paprsků) 

Sekundární tloustnutí stonku nahosemenných a většiny dvouděložných rostlin

- po vytvoření primárních vodivých elementů zbytek prokambia mezi primárním xylémem a floémem v cévních 

svazcích zůstává zachován jako fascikulární (svazkové) kambium

Založení kambiálního kruhu (válce) v

  primárním stonku 

(mezi primárním lýkm a dřevem je fascikulární kambium

na obr. Příčný řez primárním stonkem, ještě sekundárně netloustne

cévní svazky do kruhu

je to cévní svazek KOLATERÁLNÍ(primární) – vznik z prokambia, z pleronu- Hansteinova t.)

- v parenchymu primárních dřeňových paprsků mezi cévními svazky se založí mezisvazkové (interfascikulární) 

kambium 
- splynutím fascikulárního a interfascikulárního kambia dojde k uzavření kambiálního kruhu (válce)

Kambium (první sekundární meristém):
- zakládá se mezi lýkem a dřevem, produkuje deriváty odstředivě, dostředivě)
produkuje deriváty dvěma směry:
1) Odstředivě – směrem ven (centrifugálně) se tvoří elementy sekundárního lýka (deuterofloém)
2) Dostředivě – směrem dovnitř (centripetálně) se tvoří elementy sekundárního dřeva (deuteroxylém)