Systém pletiv krycích, vodivých, základních
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
• proteinogenní struktury: žlázky vylučující bílkoviny a glykoproteiny, např. v listech
vrb (Salix) a topolů (Populus)
• solné žlázky: vylučují nadbytečné soli, v prýtech halofytů
• interceluláry: pryskyřičné kanálky vznikají schizogenně, vylučují pryskyřici, borovice
(Pinus); nádržky v oplodí citrusových plodů vznikají lysigenně, vylučují slizy,
éterické oleje, silice
• epitém: parenchymatické buňky bez chloroplastů s mezibuněčnými prostory, kterými
proudí voda z cévic směrem k pokožce listů
• nektária
• hydatody
• idioblasty
• mléčnice: latex – mléčná šťáva, směs (50-85% voda, sacharidy, bílkoviny, tuky,
pryskyřice, kaučuk, alkaloidy, škrobová zrna); nečlánkované mléčnice: jedna velká
buňka, vícejaderná: - vakuola po celé její délce, - diferenciace již v embryu, - při růstu
se větví, končí slepě, nevytváří anastomózy (pryšce Euphorbia); článkované mléčnice:
řada buněk spojených tečkami (některé javory Acer), většími perforacemi
(vlaštovičník Chelidonium), anastomózami;
kromě latexu ve vakuolách se ukládají jako krátkodobé nebo dlouhodobé rezervy:
látky zásobní: aminokyseliny, cukry, organické kyseliny, anorganické ionty
barviva: antokyany – zbarvení květů
alkaloidy (dusíkaté heterocykly): nikotin v tabáku (Nicotiana), morfin v máku (Papaver)
třísloviny (deriváty kyseliny galové): bobule borůvek
polyterpeny (polymery izoprenu): např. kaučuk
i odpadní látky: např. dusičnany při nadměrných dávkách;
mladé buňky mají obvykle více menších vakuol, s vývojem buňky se zvětšují a fúzují v jednu
velkou vakuolu (až 95 % objemu buňky, pH buněčné šťávy = 5 – 6);