Vegetativní rostlinné orgány, morfologie

a) zpeřená, vpravo detail, dvouděložné, duby Quercus; b) vidličnatá jinan dvoulaločný 
Ginkgo biloba; c) rovnoběžná jednoděložné, lipnicovité Poaceae; d) souběžná 
jednoděložné, funkia Hosta; f) dlanitá dvouděložné, javory Acer; g) znožená 
dvouděložné, čemeřice Helleborus 

listová žilnatina = listová venace 

a) 

listová vernace: složení listové čepele v pupenu před rozvinutím: A) složená 
(např. jetel Trifolium), B) podvinutá (např. šťovík Rumex), C) nadvinutá (např. 
topol Populus), D) 

svinutá (např. áron Arum), E) plochá (např. jmelí Viscum), F) 

circinátní (většina kapradin), G) smuchlaná (např. korunní lístky máku Papaver) 

listová vernace 

listová aestivace: vzájemná poloha listů v pupenu: a) šroubovicovitá (korunní 
lístky ve šroubovici, např. stulík Nuphar), b) otevřená (korunní lístky se v poupěti 
nedotýkají, např. javory Acer), c) chlopňovitá (korunní lístky se v poupěti dotýkají, 
ale nepřekrývají, např. citlivka Mimosa), d) zkroucená (každý korunní lístek na 
jednom konci je překrýván sousedním korunním lístkem a na druhém konci sám 
překrývá sousední lístek, např. sléz Malva), e) vzestupná (překrývání postupuje 
vzhůru, např. sapanovité Caesalpiniaceae), sestupná (překrývání postupuje 
směrem dolů, např. bobovité Fabaceae)  

listová aestivace 

a) 

b) 

c) 

d) 

e) 

typy listů podle jejich připojení na stonek: a) řapíkatý (šeřík obecný Syringa 
vulgaris); b)

přisedlý (většina nahosemenných, běžnější u jednoděložných, z 

dvouděložných len setý Linum usitatissimum); c) sbíhavý (divizna malokvětá 
Verbascum thapsus); d)

objímavý (mák setý Papaver somniferum); e) prorostlý 

(prorostlík okrouhlolistý Bupleurum rotundifolium); f) listy srostlé (zimolez kozí list 
Lonicerum caprifolium);g)

štítnatý=peltátní (lichořeřišnice větší Tropaeolum majus) 

postavení listů na stonku (fylotaxie): a) střídavé (v každém nodu se zakládá 
jeden list, např. pryskyřníkovité), b) vstřícné (např. bez černý), c) krížmostojné 
(např. hluchavkovité), d) přeslenité: d) pravý přeslen (např. přesličky), e) zdánlivý 
přeslen (vzniká zkrácením internodií, např. lilie zlatohlavá), f) nepravý přeslen 
(např. přeslen listů svízele prítuly tvořený párem vstřícných listů a vmezeřenými 
palisty), g)