Historická geografie-výpisky

Štěpení islámu a konflikty s jinými civilizačními sférami

Do roku 656 měli politickou moc v celé říši mohammedovi příbuzní. K rozkolu došlo, když někteří následovali Mohammedova bratrance Alliho (šiitská větev), zatímco většina se připojila k umajjovské dynastii(podrobnosti rozdělení viz. víš). Centrum umajjovské dynastie bylo v letech 661-750 v Damašku, nástupnická dynastie Abbásovců přesídlila do Bagdádu.

Muslimský svět takto ztratil jednotu a rozdrobil se do množství menších sunni i šiitských států.

V roce 711 Arabové v Evropě-překročili Gibraltar a dobyli Španělsko a Portugalsko. Dochází ke značnému ovlivnění a promíšení kultur. Islámští dobyvatelé se pokusili o průnik hlouběji do Evropy ale 732 byli definitivně poraženi Karlem Martelem u Poitiers a sféra jejich vlivu se omezila na Pyrenejský pol., kde setrvali do přelomu 13. a 14. století.

Další oblastí Arabských nájezdů se stala Byzantská říše, v letech 674 a 717 bylo obléháno hl.m. Konstantinopol.

Arabská expanze se zaměřila i na středomoří: Kréta 825, Sardinie 827, Korsika 850, byly připojeny k říši.Jejich nadvláda v této oblasti však neměla dlouhé trvání.Střetli se silnou konkurencí Normanů.

K zřejmě nejsilnějšímu konfliktu s jinou kulturou došlo v průběhu křížových výprav. Jejich příčinou bylo posílení islámského vlivu po obsazení Anatolie seldžuckými Turky a následné vyhnání křesťanů z oblasti. Po žádosti Byzantské říše o pomoc byla r.1095 vyhlášena svatá válka proti Turkům. 1.křížová výprava 1096., poslední 1270; střídavé úspěchy; následkem rozbití Byzantské říše.

Ve 12.století proniká islám na severní Sumatru , díky působení malakského sultanátu(jižní malajský pol.) se šířil dál na Moluky, Borneo a v 16. stol dosáhl na Filipíny.

Ve 13. století jsou muslimové nuceni vyklidit španělské území po vítězství křesťanské reconquisty. Centrum islámu se z Blízkého východu přesouvá do Indie. Na počátku 18. století již muslimové ovládají téměř celý pol.,jde však jen o politickou nadvládu,obyvatelstvo ve většině zůstává hinduistické.

Na počátku 16. stol. je šiity znovusjednocena Persie, dochází však k válečnému střetu vyvolanému sunnitskými Osmany. Nábožensko politický střet v oblasti Mezopotámie trval sto let. Po jejím ukončení obnovily říše Mugalů(Indie) a Safíjovců(Persie) vnitřní integritu, ale začaly být ohrožovány evropským kolonialismem a obchodními zájmy. v Indii na počátku 18.stol. upadá moc Mughalů;

Desintegrace islámského světa

1256-1260 Abbásovský chalífát v područí Mongolů, muslimský svět je půl století ve zmatcích, centrum obnovy je v 14.stol. v severozápadní Anatolii, díky narušení byzantské říše během výprav mohli Osmané expandovat do Evropy; polovina 14.stol. překročili Osmané Dardanely – na konci 14. stol. ovládají Balkánský poloostrov; 1453- dobývají Konstantinopol a ovládají Moldávii, Krym a Trabzon (oblast Černého moře); na počátků 16.století dobývají území Mamlúků (Egypt), pokračují až do Uherska, roku 1529 obléhají Vídeň, připojen Kypr a Tunis, na přelomu 16-17 stol. ztrácí Kavkaz a vliv v Uhersku; ve 30. letech 17. stol. dobývají Peršané území Mezopotámie, v 60. letech 17.stol. Benátčané Krétu, 1683 jsou Turci opět u Vídně, proti úderem jsou vytlačeni i z Uher; v 40.léta 19.stol. Francie dobývá Alžír a o 40 let později anektuje Tunnis; 1882 Briti okupují Egypt, 1830 uznání Řecké nezávislosti; 1878 nezávislost Černé Hory, Srbska, Bulharska a Rumunska (podpora Rakuher a Ruska); 1911 Itálie anektuje Libyi, 1913 se Osmané vzdali Kréty a Egejských ostrovů, Thrácie, Makedonie a Albánie; 1920 podpis smlouvy v Sévres (mírová smlouva s Osmanskou říší); národní povstání o zrušení sultanátu, 1923 uznání suverenity Turecka, zbývající území rozděleno jako mandáty (Libanon, Syrie pro Fr.; Palestina a Irák pro Velkou Británii,……)