1. Charakteristika živých soustav

1. Obecná charakteristika živých soustav

Základní body

• Obecná charakteristika živých soustav (složení, vlastnosti, formy bioplasmy)

• Dějiny biologie a významné osobnosti

• Systém živé přírody (základní a vedlejší taxonomické jednotky, umělé a přirozené systémy, současná systematika organismů a jejich fylogenetické vztahy)

Definice biologie

• Z řečtiny: bios (život) + logos (věda, nauka) = věda o živé přírodě

• Zkoumá formy, vlastnosti a vnitřní procesy živých soustav, jejich vzájemné vztahy a vztahy k neživému prostředí

• Živá příroda se skládá z jednotlivých živých bytostí, které označujeme jako jedinec (individuum), neboli organismus

  • Prostorově ohraničená soustava

Rozdělení biologie

• Dle skupin zkoumaných organismů

  • Mikrobiologie – studium mikroorganismů (bakterie, archea, řasy, houby, prvoci atd.)

    • Virologie (viry, viroidy, virusoidy)

    • Bakteriologie (bakterie, sinice, archea)

    • Mykologie (kvasinky, vláknité mikroskopické houby)

  • Botanika – studium rostlin

    • Algologie (řasy)

    • Bryologie (mechorosty a játrovky)

    • Lichenologie (lišejníky)

    • Graminologie (trávy)

    • Dendrologie (dřeviny)

    • Mykologie = fungologie – houby (i součástí mikrobiologie) + protozoa a chromista houbového charakteru

  • Zoologie – studium živočichů (prvoci a mnohobuněčné organismy)

    • Protozoologie – o prvocích (je i součástí mikrobiologie)

    • Parazitologie – o cizopasnících

    • Malakozoologie – o měkkýších

    • Entomologie – o hmyzu

    • Ichtyologie – o rybách

    • Batrachologie – o obojživelnících

    • Herpetologie – o plazech

    • Ornitologie – o ptácích

    • Mammalogie – o savcích

    • Pozn. (spíše zajímavost):

evertebratologie – o bezobratlých x vertebratologie – o obratlovcích

• Antropologie – studium člověka

  • Fyzická – ontogeneze a variabilita stavby lidského těla

  • Paleoantropologie – vznik a vývoj člověka

  • Sociální – studuje lidské bytosti z hlediska sociálních vztahů

• Dle vlastností živých organismů

  • Molekulární biologie – studuje biologické jevy na molekulární úrovni, zkoumá strukturu a uspořádání biologických makromolekul (hlavně nukleové kyseliny a bílkoviny) a jejich vztah k základním životním dějům a vlastnostem živých soustav

  • Anatomie – vnitřní stavba těla a orgánů

    • Cytologie – buňky (spíše se týká živočichů a člověka)

    • Histologie – tkáně

    • Organologie – orgány

    • Osteologie – kosti

    • Karyologie – buněčné jádro, chromozomy

  • Morfologie – tvary organismů a jejich částí (i velikost a barva)

    • Morfometrie – rozměry a poměry

  • Fyziologie – funkce živých soustav a jednotlivých orgánů

    • Imunologie – obranyschopnost organismu

    • Patologie – odchylné a chorobné životní jevy

  • Genetika – dědičnost a proměnlivost organismů

  • Imunologie – obranné funkce organismu

  • Etologie – projevy, funkce a evoluce chování živočichů a člověka

  • Ekologie – vztah živých soustav k jejich prostředí a mezi sebou navzájem