10_červen

Tento úryvek popisuje první Zuzanin řeholní slib. Zuzana se rozhodla, že ho složit nechce. Na úryvku je vidět, jak se s ní církve snažila manipulovat.

VII) Závěr

Mám ráda francouzskou starší literaturu a ani tato kniha mě nezklamala. Některé pasáže jsou méně záživné, ale nahrazují je jiné překvapivé až šokující. Diderotovo dílo bylo na tehdejší dobu velmi odvážné. Líbí se mi, že zobrazuje církev opravdu takovou, jaká byla. Připadá mi, že církev byla izolována, vše, co se v ní dělo, bylo spíše přehlíženo. Kdo do ní vstoupil, musel se podřídit, nebo jej ušlapali. Musel se podřídit mnohdy nesmyslnostem, pravidlům měněným na počkání. Vládu držela i nepřehlednost a neprůhlednost - trvalo dlouhou dobu, než patřiční lidé zasáhli na tom správném místě.

Poznámka

Dovolím si poznámku - jde o žánr poměrně obvyklý - epistolární romány osvícenci psali. Pojmenovala bych otevřeněji jevy, které kritizují - třeba to, že nemanželské dcera tak pyká za poklesek matky, je vyloučena nejen z dědických nároků, ale ještě se má za ni doživotně přimlouvat u boha.