10 Proměna

Bibliografické údaje

Dílo bylo vydáno roku 1912.

Autor

Franz Kafka (1883 Praha – 1924)

• Ve světě nejznámější český rodák

• Jeho dílo zažívá stále renesanci tzn. Stále se o něm píší studie, stále aktuální téma nových prací, přednášek

• Objevuje se v nich: paradox, ambivalence, nepochopení, neporozumění, kontrasty (jak v díle, tak i v životě)

• Díla zpravidla otevřena spousta interpretacím – vypravěč nikdy nedá na nic důraz

Jeho rodina hraje v souvislosti s jeho díly velkou roli – promítá se do nich. Byli to němečtí židi žijící v Praze. Otec Heřman (původně německy Hermann se hlásil k české národnosti, ne k německé. Franz měl s ním problematický a ambivalentní vztah. 1917 nebo 18 napsal Kafka dopis otci, z něhož se dozvídáme takové shrnutí jejich vztahu, otec z toho nevychází dobře. Dopis se k otci nikdy nedostal. Živil se jako obchodník a měl předpoklad, že syn po něm převezme rodinný byznys – Kafka je ale přesný opak. Jeden pohled je ale takový, že je Kafka až moc citlivý, a tedy nespravedlivý ke svému otci. V dřívější době toto chování nebylo ničím výjimečné – byl to standart tehdejší domácnosti. Matka byla celkem nevýrazná. Dále měl 2 starší bratry, kteří oba zemřeli v dětském věku – proto byl pak nejstarší syn, který měl převzít byznys. Měl také 3 mladší sestry: nejvýznamnější byla Otýlie (Otla) – dopisy sestře. Všechny sestry skončily v koncentračních táborech a ani jedna nepřežila – tohle se v podstatě týkalo všech žen důležitých v jeho životě.

Obecně je známo, že měl komplikovaný vztah k ženám – byl 4x zasnoubený, ale nikdy se neoženil. Byl např. s Felice Bauerovou. Významná žena v jeho životě byla také Milena Jesenská – rakouská novinářka českého původu, setkali se asi pouze 2x v životě, přesto byl do ní Kafka zamilován. Přeložila první Kafkovy texty do češtiny. Dora Diamantová byla poslední ženou v jeho životě, byla to polská židovka. Tento vztah byl slibný a asi by jako jediný dopadl, ale Kafka ji zemřel v náručích (na tuberkulózu).

Národnostně byl Kafka menšina uprostřed menšiny (žid z Německa uprostřed českých židů). Z toho vychází pocit, že nikam nenáleží, promítá se v jeho dílech. Za Rakouska-Uherska se vláda snažila židy, co nejvíce germanizovat (uměle je stavili do opozice vůči Čechům) – židé museli mít německá příjmení, při svatbách museli dokázat znalost němčiny. Česky uměl výborně, ale přesto většinu děl psal v němčině. Kam bychom ho tedy zařadili? Česká x německá literatura? – těžké určit. Byl žid, ale jeho rodina byla nábožensky chladná – otec se při sčítání lidu nenechal napsat jako žid, ale jako Čech; do synagogy sice chodili, ale pouze párkrát do roka. Samotný Kafka se ale v pozdějším věku židovství věnoval – byl ve skupině, která prosazovala založení vlastního státu. Uvažoval o emigraci do Palestiny.