10 Proměna

Studoval základní školu a gymnázium v němčině, pak vystudoval práva – vystudoval je, ale nebavilo ho to. Pracoval v úřednických pozicích (v továrně, angažmá v pojišťovně). Předsudek: nesnášel svou práci a nebavilo ho to. Ve skutečnosti se dochovaly důkazy, že ho práce bavila, dobrovolně dělal překlady (i když byl nemocen na tuberkulózu). Problém byl spíše v tom, že ho práce zdržovala od psaní – psal po nocích, byl citlivý na hluk (časté stěhování). Předsudek 2: Byl uzavřený do sebe, podivín, depresivní člověk. Ve skutečnosti měl ale spoustu přátel – mezi nejvýznamnější patřil MAX BROD (ačkoliv Kafka nechtěl, aby byla jeho díla po jeho smrti vydána, publikována a chtěl je spálit – Max je publikoval a zveřejnil i jeho deníky a korespondence. Byl to výborný bavič, optimista, hodně sportoval a cestoval.

Zajímavé také je, že Kafka nepil, nekouřil, nepil ani kávu a čaj a byl vegetarián. Svým každodenním životem vybočoval od stereotypu spisovatelů, kteří vedou bohémský život, vysedávají v kavárnách se smetánkou atd.

Typické motivy jeho děl byly: despotický otec (př. Povídka Ortel), despotická byrokracie – nerovný boj s nimi (př. Proces), naprostá absurdita – magický realismus [hybridní svět = reálný život s nesmyslným elementem] (př. Proměna, Starost hlavy rodiny), neužitečnost, existenciální téma – pocit, že neví, co s vlastním životem atd.

Literární období – pražská německá literatura – 1. polovina 20. století

Literární směr –

Další autoři tohoto období: Max Brod (Hlídka), Franz Viktor Werfel (Přítel světa), Egon Erwin Kisch (Pasák), ze zahraničních např. Francis Scott Fitzgerald (Velký Gatsby, Podivuhodný případ Benjeminna Buttona), George Bernard Shaw (Pygmalion)

Znaky období v tomto díle:

Autorův styl:

Dílo

Obecná charakteristika literárního díla

• Literární druh: epika

• Literární forma: próza

• Literární žánr: povídka (70 normostran – hraničí s novelou)

• Literární směr: existencionalismus

Čas – není blíže určen

Místo – maloměstský byt rodiny Řehoře Samsy v nejmenovaném městě

Motivy – absurdita, fantasknost, líčení podrobností, pesimismus, izolovanost, bezmocnost, ponižování, brouk, chudý domov, peníze, rodina, trest, odcizení, lhostejnost, vyřazenost

• Motiv změny: v díle se mění spousta věcí: 1) samotná změna Řehoře v brouka; 2) změna Řehoře v průběhu díla – čím dál tím více se podobá chováním broukovi, např. oblíbené jídlo mu nechutná, jí radši zbytky; 3) změna chování jeho sestry Markéty – na začátku knihy se o něj starala a ke konci ho vnímala jako přítěž a zlo; 4) změna celkově v domácnosti – dříve byla rodina závislá na penězích od Řehoře a na konci mají všichni tři vlastní zaměstnání a obejdou se bez něčí pomoci

Charakteristika hlavních postav

• Řehoř Samsa – v originále – němčině Gregor; zajímavost: v češtině se tvor vykládá jako brouk, němčina má pro Řehoře slovo, které v překladu znamená spíše škůdce, ale může znamenat třeba i krysu

  • Nepanikaří, přemýšlí racionálně, necítí se ublížen ani zrazen a bere situaci, tak jak je; ochotně domů nosí výplatu a rodina ho bere jako samozřejmost, představuje pro rodinu finanční zajištění a jistotu – uvědomuje si to a nevadí mu to, přeje si pro rodinu jen to nejlepší, obětavý, poctivý, pracovitý, zodpovědný, hodný