10 Proměna
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Otec Hermann – praktický, tvrdý přísný člověk, je v důchodu, zkrachoval mu obchod a dluží peníze, vyhýbá se kontaktu se synem – je mu odporný, zajímavost: Kafkův otec se jmenoval také Hermann (česky: Heřman)
Sestra Markéta – 17 let, hudebně nadaná, hraje na housle, má svého bratra velmi ráda (i přes odpor k němu jako broukovi), starostlivá, ochotná, lítostivá; z finančních důvodů musí do práce, což je zlomový okamžik, kdy už Řehoře vnímá jako přítěž
Matka Julie – má odpor k Řehořovi (přemáhá se), jakmile ho spatří, je v šoku a omdlí; lítostivá, brouka vnímá jako přechodný stav, myslí, že se jednou vše vrátí do „normálu“; stejný zlom jako u Markéty – poté, co musí pracovat, je pro ni Řehoř přítěží
Děj – vypsán na předešlých stranách
Kompozice – chronologická, ale občas i retrospektivní (vzpomínky, úvahy); je rozdělena do 3 kapitol bez názvu (= bezejmenné kapitoly) – I. Všichni se vyrovnávají se situací, II. Dočasný způsob soužití, III. Odcizení; zarovnáno do odstavců
Jazyk a styl
-
prostý, srozumitelný, spisovný jazyk; styl věcný a strohý, bez slangových a hovorových výrazů
-
er-forma
-
využití vnitřního monologu
-
vypravěč – objektivní, vševědoucí, heterodiegetický (= stojí mimo fikční svět postav vyprávěného příběhu; není součástí příběhu, absolutně ukrytý – neprojevuje emoce, nic nehodnotí a neříká, co je důležité; neříká, na co bychom si měli dát pozor; píše to formou reportáže nějakého očitého svědka, kterému je jedno to, co se děje; popisuje, co si myslí Řehoř a co se děje v domě
Hlavní myšlenka – extrémně komplikovaná a sofistikovaná metafora situace člověka, který je uvězněn a ztracen ve vlastním světě; metafora odcizení v moderním světě, člověk není ani chráněn v okruhu svých nejbližších lidí, často je tento pocit ještě umocněn
Téma – přeměna člověka ve hmyz a následující vývoj vztahu rodiny k tomuto stvoření
Inspirace – Kafka se inspiroval vlastním životem, nebo je to tak aspoň často interpretováno. Při interpretaci se využívá: pozitivismus – usoustavnění fakt z života autora nějak s jeho dílem a na základě toho je vykládán. Kafkův život: perfektní vztah s mladší sestrou, strach z otce
bez znalosti Kafkova života je to absurdní příběh, který nedává smysl, jeho život má velkou roli při interpretaci díla
Zajímavosti – 1) Smrt Řehoře není v díle nijak více specifikovaná, my vlastně nevíme, proč zemřel: ztracení vůle k životu? délka života hmyzu? následky zranění? vyhladovění?, 2) v knize je scéna, kterou nemám napsanou v ději: při scéně, kdy je Řehoř na obrazu, spadne na něj flaška a poraní mu hlavu (v audioknize jsem tuto poznámku nepostřehla, ale často se uvádí!)
Vlastní zhodnocení – Knihu jsem nečetla, ale poslouchala audioknihu. Kniha měla v sobě hodně popisů, působila celkem nudně, zachraňovalo to to, že to bylo mluvené (dynamika hlasu atd.), jinak bych se unudila :( Výhoda byla, že kniha je velmi krátká a na druhou stranu má, co říct. Možností interpretace je opravdu hodně, a proto i každý směr si z toho bere to své – kniha je v tomto ohledu pestrá a iniciací různých debat.