3.BUŇKA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
1
3. BUŇKA – základní prvek organizace živých soustav
Definice buňky, buněčná teorie, historie, význam
Struktura a ultrastruktura buňky, chemické složení
Rozdíly mezi prokaryotickou a eukaryotickou buňkou
Eukaryotická buňka – jednotlivé organely, stavba a funkce
DEFINICE BUŇKY = základní stavební a funkční jednotka všech živých organizmů
- lat. cellula, cyton
- Nejmenší útvar, schopný samostatné existence a reprodukce
- Cytologie: komplexní studium buňky (biofyzika, biochemie, molekulární biologie, fyziologie,
genetika, morfologie)
BUNĚČNÁ TEORIE = vědecká teorie, která je jedním ze základních kamenů biologie
- Všechny živé organismy jsou tvořeny jednou nebo více buňkami a jejich produkty nebo jsou
na buňkách závislé
- Buňky vznikají pouze buněčným dělením
- Buňky nesou genetický materiál a při buněčném dělení jej předávají dceřinným buňkám
- Chemické složení všech buněk je podobné – původ života z „jedné buňky“
- Uvnitř buněk se odehrávají v zásadě stejné energetické pochody
- Činnost organizmu je výsledkem činností buněk a jejich interakcí
- Obecná platnost teorie byla potvrzena objevem univerzálního genetického kódu
- Vznik v 19. století
- Základy vyslovil J. E. Purkyně 1837, teorie nebyla dokonalá, myslel si, že buňky vznikají
z neživé hmoty
- Živočišné tkáně z buněk s jádry
- M.J. Scheiden a T. Schwann potvrdili v r. 1838/39, že buňky jsou základní jednotkou rostlin a
živočichů
HISTORIE
- Prokaryota 3,8 mld. let, eukaryota 1,8 mld. let
- 1665 Robert Hooke
o Zavedení pojmu buňka=cell
o Vlastnoručně vyrobeným mikroskopem studoval stavbu korku, kde našel dutinky tzv.