7AB-Letecká doprava+Památky UNESCO a NP v ČR

11. Třebíčská židovská čtvrť a Bazilika sv. Prokopa ( zapsáno – 2003 )

• tato čtvrť se řadí mezi nejzachovalejší židovské čtvrti v Evropě a je to je jedinou židovskou památkou mimo Izraele, která je zapsána na UNESCO

• čtvrť je cenná ve svém celku, ale především jejím původním historickým půdorysem

• nachází se na levém břehu Jihlavy, pod skalami třebíčského Hrádku, na západě čtvrť ohraničují domy podklášterského Žerotína a ulice Pomezí

• domy jsou vzájemně propojené, jádra jsou renesanční a barokní ( hřebínkové klenby, rohová loubí, kamenné ostění dveří a oken)

• Ghetto se vyvíjelo od 12. století a zachovalo se 123 domů, které jsou stavěné v různých stavebních slozích (2 synagogy, hřbitov). Asanační plán z roku 1975 zamýšlel většinu této čtvrti zbourat a vybudovat obytné domy.

• První zmínka o žid. Obyvatelích byla v roce 1411. Toto místo bylo známé jako jedno z nejpočetnějších měst na Moravě- po druhé světové válce zde zbylo minimum židů ( po druhé sv. Válce se vrátilo asi 10 původních obyvatel) a jejich cenný majetek byl odcizen. Jeden z nich byl také Machzor třebíčský

• Nyní se zde klade důraz na renovaci a rekonstrukci starých domů, na zpřístupnění památek turistům, na vybudování turistické infrastruktury a další důležité prvky. Jsou zde stavěny nové kavárny, vinárny a hostely.

• hl. ulicemi jsou Blahoslavova ulice a ulice Leopolda Pokorného, kolem Staré synagogy se prostírá malé Tiché náměstí. Další ulice- Úzká, Zadní, Stinná, Pod Podloubím, V Mezírce a ulice Na Výsluní a Subakova.

• Ulice Leopolda Pokorného – jižní páteřní ulice Židovského města. Jejím předchozím jménem byl název Dolní. Severním i jižním směrem z ní vedly kratičké uličky a průchody. Dnes jich je méně.

• Dům v ulici L. Pokorného čp. 114/2- renesanční dům s podloubím neseným 3 kamennými sloupy.

• Dům v ulici L. Pokorného čp 9/5 – Tento renesanční dům pochází z 16. století a je typickým domem židovských ghett. Nyní je dům rekonstruovaný a je prohlášen za kulturní památku.

• Dům U židovské brány- dům je původně přízemní, později patrový, nacházel se v blízkosti židovské brány

• Radnice čp. 14/8- barokní budova bývalé žid. Radnice. Typické prvky-Valené klenby , v přízemí s výsečemi, fasáda (1899) .

• Židovská škola čp. 58/15- zmíněná již v roce 1601, škola zaměřená na výuku žid. Náboženství. Od roku 1881se zde vyučovalo také česky, dříve pouze hebrejsky a německy .

• Dům v ulici Leopolda Pokorného čp. 53/25- jedná se o barokní dům s balkonem na kamenných krakorcích a s dochovanou empírovou fasádou s pilastry, palmeovým dekorem a figulrními motivy. V přízemí jsou zachované kované dveře a malé portálky. V tomto domě žil Leopold Pokorný.

• Tiché náměstí-Tiché náměstí je nejmenším náměstím města. Jeho rozloha je pouhých 789 m²

• Rabinát čp 4/4 – bydliště a kancelář rabína ,nacházel se poblíž Přední synagogy a byl postaven v barokním slohu. Pochází ze 17. století, poznávacím znamením je mohutný opěrný pilíř na průčelí domu. V přízemí se nacházely obchodní prostory.

• Přední synagoga- postavena mezi lety (169-1642) dříve nazývaná také Stará škola. V roce 1757 byla o patro snížena. Renovována byla v letech 1856-1857 a to jí dalo dnešní vzhled, u kterého je dominantou gotizující okna a lomené oblouky. Za druhé světové války byla synagoga používána jako sklad a byla také značně poškozena. Interiér chrámu byl ovlivněn křesťanskými chrámy, vstup byl ze západu, na východní straně byla schránka na tóru vyvýšené řečniště se nacházelo na malé půlkruhové plošině.

• Ulice Sybakova, Sybakova koželužna- továrna na výrobu kůží rodiny Subáků. Leží na východním konci třebíčské židovské čtvrti a místní části Zámostí. Podnik byl v roce 1931 uzavřen a prostory továrny byly upraveny na byty, v prostorách koželužny se odehrával i první ročník festivalu Zámostí.

• Ulička s rampouchy- jedná se o typickou zástavbu moravských ghett. Rampouchy jsou klenuté rozpínací oblouky, které se rozpínají mezi domy v ulicích. Tato ulička spojuje Havlíčkovo nábřeží a Subakovou ulici.

• Blahoslavova ulice, Zadní synagoga – pochází z roku 1669 a její nejdůležitější stěna byla východní stěna, která směruje k Izraeli- nacházela se zde schránka s Tórou. Na stěnách synagogy jsou malby, které se dochovaly z let 1706-1707 , malovány byly bez šablon- jedná se především o biblické verše v hebrejštině a citáty z Talmudu. V roce 1837 byla ze severní strany přistavěna ženská galerie. Od roku 1988 byla kompletně zrekonstruována. Od té doby slouží jako výstavní a koncertní sál, v ženské galerii je umístěná stála expozice Pražského židovského muzea.

• Chudobinec čp. 85/23

• Ulice Pomezní a Skalní, Nemocnice čp. 108/23- postavená roku 1852, s kapacitou 24 lůžek- ředitelem byl Dr. Sigmund Schusny. Roku 2001 se stala kulturní památkou.

• Vozová cesta

• Židovský hřbitov- založen na počátku 17. století a řadí se mezi nejlépe dochovaných a největších židovských hřbitovů v Evropě a druhý největší v ČR. Rozkládá se na severní straně Hrádku na celkově ploše 11 678 m² . Nachází se zde 2600 náhrobků, z nichž nejstarší dosud čitelný je datován rokem 1631. Pochováno je zde 11 000 lidí.

• Bazilika sv. Prokopa- románsko-gotický křesťanský kostel v Třebíči, který byl vybudován na místě původní mariánské kaple při benediktinském klášteře přibližně v letech 1240- 1280. Roku 2002 se bazilika stala národní kulturní památkou a o rok později s Židovskou čtvrtí byla zapsána na UNESCO. Bazilika má tři lodi, a západě se tyčí dvě věže. Dvě předsíně- severní je vnější, jižní je vnitřní. Na slabší pilíře jsou připojeny pilastrové přípory zakončené hlavicí s barokními plastikami českých světců.