7AB-Letecká doprava+Památky UNESCO a NP v ČR

12. Sloup Nejsvětější Trojice ( zapsáno – 2000 )

• monument, který byl postaven ke slávě boží v letech 1716 až 1754.

• Hlavním účelem byla oslava katolické víry a ukončení moru na Moravě (1714-1716)

• všichni umělci a řemeslničtí mistři byli z Olomouce- stavba byla chápána jako výraz lokálního patriotismu

• Sloup je vyobrazen také na poštovní známce České republiky.

• Tento 35 metrů dlouhý sloup, kterého součástí je i malá kaple, je nejvyšší sousoší v ČR.

• Sloupu především dominují pozlacené měděné sochy Nejsvětější Trojice s archandělem Michaelem na vrcholu a Nanebevzetí Panny Marie na dříku pod nimi

• Základna sloupu, se třemi patry, je obklopena dalšími 18 sochami svatých a 14 reliéfy ve zdobných kartuších. Tři reliéfy zastupují tři křesťanské ctnosti – Lásku, Naději a Víru.

• Patro pod nimi je věnováno moravským světcům svatému Cyrilovi a Metodějovi, sv. Blažeji, patronům Čech sv. Vojtěchu a sv. Janu Nepomuckému

• Na nejnižším patře jsou postavy sv. Mořince, sv. Václava, rakouského patrona sv. Floriána- ochránce pro neštěstí, sv. Jana Kapistránského, sv. Antonína a sv. Aloise Gonzagu- patron studentů. Mezi těmito sochami jsou vytesány 12 apoštolů.

• Na spodním patře je 12 světlonošů (luciferů)

• SOCHA JANA SARKANDRA- vyobrazen s lilií- symbol čistoty- stojí na druhém patře. Byl to kněz umučen k smrti, protože nechtěl prozradit zpovědní tajemství.

• NÁPISY- nacházejí se zde 4 nápisy s chronogramy-zvýrazněná písmena označují římské číslice, jejich součet dává dohromady číslo 1754 (rok dokončení sloupu)

B) Nehmotné UNESCO v ČR

1. Slovácký verbuňk ( zapsáno – 2005 )

• lidový mužský tanec ze Slovácka, který má předem daný přibližný rámec, ale z velké části záleží na provedení a improvizaci tanečníka.

• Tančí jej pouze muži při cimbálové muzice nebo dechovce, tanečník nejprve zazpívá jednu z verbuňkových písní, poté následuje instrumentální přehrávka při níž tančí s rukama nad hlavou

• mezi nejčastější taneční kreace patří skoky, dřepy, otočky a tlesky rukama

• s tímto tancem se dříve muži loučili když odcházeli na vojnu, tento tanec je však velmi oblíbený dodnes

• Rozděluje se na jednotlivé druhy- dolňácký, horňácký, hanáckoslovácký, podlužácký

2. Masopust (zapsáno – 2010 )

• třídenní svátek, který vychází z římskokatolického náboženství, a je mezi Vánocemi a Postní dobou

• Počátek je po svátku Tří Králů a jeho konec je závislý na datu Velikonoc

• Je to období hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst a veselí mezi dvěma postními dobami – během nichž probíhají taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtek tohoto období a to čtvrtkem -Tučný čtvrtek- který je spojený se zabijačkou a hostinou

• Poslední tři dny – neděle, pondělí, úterý- se provádí různé rituály a to například průvod masek, scénické výstupy, končí taneční zábavou.

• Masky mají svou tradiční podobu a funkci, za masky se většinou přvlékají muži

• Průvod vede strakatý s ženuškou a obcházejí celou vesnici, u každého domu se zastaví a popřeji štěstí, zdraví a nechají hospodáři zahrát písničky- obchůzka je ukončená poražením kobyly (jedna z masek).