Antropogeneze druhu Homo sapiens - Helena Šlehoferová - 3DS.2.pol.

Žil v Evropě a Africe před 700 – 200 tisíci lety. Byl pojmenován podle nálezu fosilií v Německu. Je považován za společného předka Homo neanderthalensis a Homo sapiens (v Africe). Někteří jedinci dosahovali hmotnosti až 100 kg, avšak průměrná váha byla 60 – 70 kg. Dosahovali výšky 175 cm, objem mozkovny měl mezi 1100 – 1400 cm3.

4.4 Homo neanderthalensis (člověk neandrtálský)

Žil v Evropě a Asii před 400 – 40 tisíci lety. Většina Asiatů a Evropanů má zhruba 2 % – 3 % genetické informace pocházející od neandrtálců, což svědčí o tom, že se křížili s našimi předky. Tyto geny souvisí s lidskou imunitou a ochranou proti patogenům. Jeho mozkovna měla větší objem, než má dnešní člověk. Dosahovala objemu 1350 – 1700 cm3. Také měli velké nadočnicové oblouky s malým bradovým výběžkem. Byl pojmenován podle místa prvních kosterních nálezů (Neanderthal v Německu). Po dlouhou dobu žil ve stejnou dobu s Homo sapiens a nevíme přesně důvod jeho vyhynutí. Existuje několik teorií, proč Homo sapiens zrovna přežil a Homo neanderthalensis nikoliv. Mohlo to být kvůli efektivnější komunikaci Homo sapiens, přírodní katastrofě, epidemii, nebo vytlačení Homo neanderthalensis až ke Středozemnímu moři, kde došlo k efektu hrdla lahve (tj. že drasticky poklesl počet jedinců v populaci). Další variantou je, že Homo neanderthalensis využíval síly k lovu, zatímco Homo sapiens se spíše zaměřil na efektivitu. Kvůli jejich vyhynutí považujeme Homo neanderthalensis za slepou vývojovou větev.

4.5 Homo sapiens (člověk rozumný)

Objevil se zhruba před 200 tisíci lety. Vyvinul se z Homo erectus a žil současně ve stejnou dobu s několika příbuznými druhy z rodu Homo, jako např. Homo neanderthalensis, Homo denisova, se kterými se křižili, a proto mají dnes někteří lidé část jejich DNA jako součást své genetické informace. Postupně obýval celý svět a rozšířil se do zbytku neosídlených kontinentů (Austrálie a Ameriky), před 25 tisíci lety. Pohřbíval své mrtvé a měl představu o posmrtném životě, uměl rozdělávat oheň, využívat různorodé nástroje ze dřeva, kostí a kamene. Budoval si primitivní obydlí, a také došlo k rozvoji umění. Vyráběl sošky, venuše sloužily jako symbol plodnosti. Maloval jeskynní obrazy, ryl zvířecí motivy do kostí. U nás je nejznámější nález z této doby Věstonická venuše z Dolní Věstonice, nebo v zahraničí jsou to například jeskynní malby z Chauvetovy jeskyně ve Francii, či jeskyně Altamira. Zhruba před 40 tisíci lety se vyvinul z Homo sapiens člověk zcela podobný lidem dnešního typu. Byli lovci mamutů a sobů, žili v tlupách, začali se specializovat na zemědělství a výrobu nástrojů, měli komplexnější myšlení, využívali mluvené řeči a různých nástrojů, jako jsou např. oštěpy, kopí, a také ohně. Své mrtvé pohřbívali a do hrobů zahrnovali milodary – třeba šperky, či zbraně.