22. Oběhová soustava

→ vzniká síť vláken fibrinu na kterou se zachytávají krevní buňky → vzniká krevní koláč → uzavření cévy

→ zůstává krevní sérum (krevní plazma bez fibrinogenu)

červené krvinky = erytrocyty

• bezjaderné

• hemoglobin = červené krevní barvivo (obsahuje FeII) – váže O2 → dioxygenhemoglobin

• vznik v kostní dřeni z nediferencovaných kmenových buněk

• zánik po 120 ve slezině a játrech

• hemolýza = rozpad erytrocytů spojený s uvolňováním hemoglobinu do krve

• hemoglobin se mění na žlučová barviva (billirubin, biliverdin)

• Fe znovu využito k tvorbě hemoglobinu, část se vyloučí

• sedimentace: při zamezení srážlivosti krve se její části rozdělí podle hmotnosti – erytrocyty klesají ke dnu

• zrychluje se při infekčních a zánětlivých onemocněních

bílé krvinky = leukocyty

• bez stálého tvaru, průsvitné, jaderné

• améboidní pohyb, většina schopna fagocytózy

• diapedéza = prostupování stěnami vlásečnic do mezibuněčných prostor (u některých leukocytů)

• počet stoupá při infekcích, zánětech, nádorových aj. onemocněních

• vznik v kostní dřeni nebo v lymfoidní tkáni

1. granulocyty – v cytoplazmě obsahují zrna, která se dají obarvit

• fagocytóza bakterií a jiných cizorodých částeček

• dělí se podle barvitelností granulí specifickými barvivy:

1. neutrofilní

2. eozinofilní

3. bazofilní

1. agranulocyty – bez barvitelných zrn

1. monocyty – do krve uvolňovány z endotelových výstelek (sleziny, jater, mízních uzlin, kostní dřeně) a
   z histiocytů (=primitivní buňky ve vazivu)

• putují do tkání, kde dospívají v makrofágy → fagocytóza, nespecifická imunita

1. lymfocyty – vznik v kostní dřeni nebo brzlíku

• specifická imunita

• lymfocyty B

• lymfocyty T

IMUNITA

• chrání tělo před cizorodými látkami a patogeny

1. nespecifická:

• lidská kůže – mechanická zábrana proti proniknutí patogenů + baktericidní účinky díky kyselinám, močovině a solím v potu

• sliny – baktericidní enzym lyzozym

• HCl v žaludečních šťávách

• fagocytující bílé krvinky: granulocyty a monocyty

• interferony = bílkoviny vylučované buňkami napadenými viry

• vážou se na zdravé buňky a činí je rezistentní

• zvýšení tělesné teploty (díky leukocytům, které uvolní pyrogeny)

• zánět = ochranné a opravné nespecifické reakce – fagocytující buňky požírají bakterie

1. specifická:

• antigen = cizorodá makromolekulární látka (bílkovina nebo polysacharid), proti které vytvoří imunitní systém protilátku

• protilátka = bílkoviny imunoglobuliny

T-lymfocyty – buněčná imunita

• zaměřeno proti buňkám transplantovaných tkání a proti pozměněným buňkám vlastního těla (nádorové, napadené viry)

• při transplantacích potlačováno imunosupresivními látkami

B-lymfocyty – humorální imunita (látková)

• na povrchu receptory pro vazbu antigenu

• po navázání antigenu dělení lymfocytů → plazmatické buňky – tvoří protilátky