22. Oběhová soustava

→ paměťové buňky – imunologická paměť – při dalším setkání s antigenem sekundární imunologická reakce

Transplantace

KREVNÍ SKUPINY

• na povrchu membrány červených krvinek antigeny (aglutinogeny)

• v krevní plazmě protilátky (aglutininy)

• u člověka existuje mnoho antigenů – nejdůležitější je systém ABO a Rh faktor

systém ABO

• lidskou populaci lze rozdělit do 4 skupin: krevní skupiny A, B, 0, AB (označují druh antigenu na povrchu erytrocytů)

• protilátky v krevní plazmě jsou pak: anti B, anti A, anti A + anti B

Rh faktor

= aglutinogen obsažený v krvi asi 85% lidské populace → Rh+

• lidé bez Rh → Rh-

• proti Rh faktoru nejsou běžně v krvi protilátky

• protilátky se vytváří druhotně při opakované transfuzi Rh+ krve Rh- příjemci nebo u Rh- matky s Rh+ plodem

znalost krevních skupin má význam při transfuzi (krevním převodu) – dárce a příjemce musí mít stejné krevní skupiny (transfuze jiné skupiny je příčinou poškození zdraví až smrti)

SRDCE

• v osrdečníku (perikard) z vaziva – přechází na srdce → epikard

• mezera mezi perikardem a epikardem vyplněna tekutinou

• myokard = svalovina srdeční

• endokard = nitroblána srdeční = vnitřní výstelka

• podélnou přepážkou rozděleno na levou a pravou polovinu

• brázda věncová - rozděluje každou polovinu na tenkostěnnou horní předsíň a silnostěnnou spodní komoru

• trojcípá chlopeň – mezi pravou předsíní pravou komorou

• dvojcípá chlopeň – mezi levou předsíní a levou komorou

• poloměsíčité chlopně: mezi komorou a tepnou, která z ní vychází

• aortální chlopeň

• plicnicová chlopeň

• do pravé předsíně vstupují horní a dolní dutá žíla

• do levé předsíně plicní žíly

• z pravé komory vystupuje plicní kmen

• z levé komory srdečnice (aorta)

činnost srdce

• střídavé smršťování a ochabování svaloviny

• systola = smrštění; diastola = ochabnutí

• systolická ozva – vzniká uzavřením cípatých chlopní

• diastolická ozva – vzniká uzavřením poloměsíčitých chlopní

• smrštění myokardu postupuje jako vlna z obou předsíní do komor – po systole předsíní a komor následuje diastola celého srdce

• rytmická, impulzy pro tuto činnost vznikají v srdci samém – zajišťuje je převodní systém srdeční: uzlík síňový (v horní č. pravé předsíně při ústí horní duté žíly) – vznikají v něm impulzy > ty jsou převáděny do uzlíku síňokomorového (ve stěně pravé předsíně při ústí dolní duté žíly) > můstek Hisův (svazeček svalových vláken vycházející ze síňokomorového uzlíku) – zabezpečuje spojení svaloviny předsíní a komor, v přepážce se můstek rozděluje na dvě raménka > ta končí v myokardu obou komor jako síť Purkyňových vláken

• srdce je také prostoupeno sítí vegetativních nervů: sympatikus – zrychluje jeho činnost, parasympatikus zpomaluje (přišlu může vést až k zástavě – zkolabování)

• výživa srdce zajišťována věnčitými (koronárními) tepnami (oddělují se od aorty těsně za poloměsíčitými chlopněmi) – dělí se na vlásečnice a bohatě prostupují srdce
  - ucpání koronární cévy > nefunkčnost příslušné č. myokardu – infarkt myokardu
  - infarktu předchází asterosleróza – ukládání tukových cholesterolových plátů ve stěně cév > zúžení cév
  - infarkt – konečné stadium ischemické choroby myokardu