9 - houby a lisejniky

- konidie (rozvětvení houbového vlákna -> odškrcení, nepohyblivé

- pučení

b) pohlavně

- výtrusy se poznají pod mikroskopem

- meióza (haploidní)

- typy výtrusů:

- askospory (vznik v asku/ vřecku – konec hyfy, vzniká 8)

- bazidiospory (vznik v basidii – stopky na konci hyfové buňky, vznikají na každé stopce 4

- plazmogamie – výměna plazmy

- karyogamie – výměna jader

Stavba těla hub

buňka:

• eukariotní – organely: jádro, GA, ER…

• buňky s buněčnou stěnou z chitinu a β-glukanu

• bez chloroplastů

• zásobní látkou je glykogen (a lipidy)

• hlavním zdrojem energie jsou mitochondrie

• tělo houby:

• tělo = stélka

• jednobuněčná (např. kvasinky)

• nebo mnohobuněčná – složeno z vláken = hyfy (některé buňky vlákna jsou propojené přihrádkami, takže sdílejí cytoplasmu- plasmodesmy= komunikace s buňky)

• některé hyfy větvením vytváří mycelium (podhoubí)

• prorůstá substrátem(půda, rostlina, lidská kůže) ve velké ploše – potřebují: vlhkost, teplota 4-40C

  • plodnice:

    • tvořená jen některými druhy hub, slouží k rozmnožování pomocí výtrusů

    • obecná stavba:

      • třeň (noha houby) je v podloží ukotven rhizoidy a často bývá obalen zbytky pochvy, ze které plodnice vyrůstají – plachetkou, může se na něm nacházet prstenec

      • klobouk plodnice je nejdůležitější část, na které jsou zespodu umístěna buď gametangia nebo sporangia v hymeniu (výtrusorodé vrstvě)

      • povrch plodnice kryje pokožka, která může vylučovat sliz, houba také může obsahovat mléčnice, které produkují bílou tekutinu podobnou latexu rostlin

Lišejníky

symbiotické organismy – soužití mezi houbou (heterotrof, mykobiont) a fotosyntetizujícím mikroorganizmem (autotrof, fotobiont) řasy/sínice - (oboustranně prospěšné)

- pionýrské organismy – nenáročné, osidlují nově vzniklé izotopy, připravují prostředí pro ostatní

• stélky tvoří houbová vlákna a v nich jsou rozptýleny buňky sinic/zelených řas

• k podkladu přichyceny příchytnými vlákny

  • heterotrof určuje tvar lišejníku, uchycuje na podklad, dodává vodu a živiny z půdy pomocí rhizoidu

  • autotrof je rozmístěn pod ochrannou vrstvou těla heterotrofa, fotosyntetizuje → tvoří cukry a další org. látky, asimilační produkty jsou rozmístěny po celém těle lišejníku

typy stélek:

• provazovitá stélka - A

• keříčkovitá stélka – B, C, D

• lupenitá stélka – E, F, G

• korovitá stélka – např. makovník zeměpisný

• dutohlávka červcová, sobí - keříčkovitá

• pukléřka islandská - keříčkovitá

• terčovka zední - lupenitá

• provazovka

• větvičník – keříčkovitý

• hávnatka psí

Rozmnožování a životní cykly

Rozmnožování hub

• taxonomický znak

• záleží na druhu houby – různá oddělení se rozmnožují jinak, způsob rozmnožování je hlavním kritériem pro třídění hub:

• zpravidla se v určité vývojové etapě hyfa rozdělí na část vegetativní a část reprodukční, ale také může dojít k přeměně celé stélky na reprodukční orgán nebo jednobuněčných rozdělení také není možné…