Babička- Božena Němcová

POSTAVY A CHARAKTERISTIKA:
BABIČKA (Magdaléna Novotná)
- moudrá, prostá, zkušená žena, s kladným vztahem k přírodě, lidem, zvířatům, vlasti i Bohu, vzor pro jednání, oblíbená, pracovitá, laskavá, obětavá, starostlivá, správné hodnoty, zakládá si na lidových tradicích
- předlohou skutečná autorčina babička, ale zároveň idealizovaná osoba

BARUNKA (autorka)
- nejstarší vnučka, sama autorka v době svého dospívání, se silným vztahem k babičce, zvídavá, citlivá, bystrá

JAN, VILÉM A ADÉLKA
- rádi poslouchají babiččiny rady a příběhy, Adélka je nejmladší, zvědavá, bystrá, učenlivá

VIKTORKA
- tragická postava, selská dcera, která se zamilovala do vojáka (černého myslivce) a utekla za ním, po jeho smrti zahubila dítě tak, že ho hodila do splavu, zešílela, je nedůvěřivá, zabije ji blesk

BARUNČINY RODIČE (Terezka a Jan Proškovi)
- Terezka je dcera Babičky, nemá ráda báchorky a pohádky, Jan je srdečný

PANÍ KNĚŽNA ZAHÁŇSKÁ
- idealizovaná (přijímá rady od obyčejné venkovanky), milá, obětavá, pomáhá chudým a obyčejným lidem

KOMTESA HORTENSIE
- kněžny schovanka, milá, v babičce nachází porozumění a lásku, ráda si hraje s venkovskými dětmi

SULTÁN A TYRL
- psi

+ další postavy (mlynář, pan myslivec, Jakub Míla, Kristla (dívka z místní hospody), rodina Kudrnova aj.)

KOMPOZICE:
- děj chronologický, začíná příjezdem babičky, končí její smrtí
- vloženy retrospektivní pasáže (vzpomínky babičky na zemřelého muže, na setkání s císařem, na osud Viktorky)
- děj rozdělen do 2 linií – v první linii se popisuje příjezd babičky na Staré bělidlo, její vztah k vnoučatům a obyvateli Ratibořic, dozvídáme se zde to, co babička dělala celý den. V druhé linii jsme seznámeni s rodinou Proškových, dozvídáme se zde, jak se slavily různé svátky po čas jednoho roku.

JAZYK:
- er-forma
- jazyk převážně spisovný, mírně archaický (zastaralý)
- v promluvě osob jsou prvky nářečí a lidové mluvy
- slovní zásoba bohatá s užitím archaismů, historismů, dialektismů (nářeční prvek použitý ve spisovném jazyce)
- vedle oznamovacích vět i věty tázací, rozkazovací, dlouhé i krátké atd.
- přímá řeč jednotlivých postav
- vykání
- zdrobněliny
- obraz venkovského života, vzpomínky na mládí
- přirovnání
- v závěru knihy je epilog, kde se autorka popisuje poslední léta babičky, její smrt a pohřeb.

TROPY A FIGURY:
- eufemismus
- inverze (,,Nevím, jak se mi tam líbit bude‘‘)
- archaismus (mezulánka = sukně s varhánky, mošinka = malá taška)

ZAŘAZENÍ DO KONTEXTU AUTOROVY TVORBY:
- vrcholná autorčina povídka
- od ostatních se odlišuje tím, že vychází ze skutečnosti a obsahuje autorčiny vzpomínky
- dílo bylo vytvořeno na sklonku života v době krize (po smrti syna, po rozchodu s manželem, v době hmotné nouze)
- ohromný ohlas u čtenářů