06 Anatomie a morfologie rostlin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
06 Anatomie a morfologie rostlin
Rostlinná buňka
má pravé jádro
na povrchu buněčná stěna + plazmatická membrána
vakuoly
vzniká z ER a GA
na povrchu tonoplast
uvnitř: buněčná šťáva; roztok zásobních látek, odpadních látek a enzymů; barviva rozpustná ve vodě – antokyany (červenofialová barva)
obsah může vykrystalizovat = buněčná inkluze
u mladých buněk více, postupně splývají v jednu centrální vakuolu
plastidy – chloroplasty, chromoplasty, leukoplasty
chloroplasty
zelené barvivo – chlorofyl
ohraničené dvojitou membránou
uvnitř: bílkovinná plazma – stroma
síť uzavřených biomembrán – tylakoidy
stupňovitě na sebe uložené tylakoidy = grana – chlorofyl
chromoplasty
obsahují červená a žlutá asimilační barviva – karotenoidy a xantofyly
barviva nerozpustná ve vodě
obsaženy v červeně, žlutě a oranžově zbarvených květech a plodech
leukoplasty
bezbarvé
v neosvětlených částech rostlin (kořeny, oddenky…)
hromadí se v nich zásobní látky (škrob, bílkoviny, lipidy)
Rostlinná pletiva
PLETIVO = soubor buněk stejné funkce nebo velikosti
Rozdělení podle tloušťky buněčné stěny
PARENCHYM
živé buňky
neztloustlé buněčné stěny
mezibuněčné prostory = interceluláry
AERENCHYM
parenchymatické pletivo
velké intercelulární prostory vyplněné vzduchem – bahenní rostliny
zlepšují výměny plynů
PROZENCHYM
jednosměrně protáhlé buňky
mladší tenkostěnné, starší tlustostěnné
šikmé přehrádky
bez intercelulár
ve vodivých pletivech
KOLENCHYM
živé buňky
ztloustlé v rozích
v mladých, rostoucích orgánech
SKLERENCHYM
mechanické pletivo, podporné (pevné)
ztloustlé buněčné stěny po celém obvodu
obsahuje kanálky, kterými pronikají jemná plazmatická vlákénka = plazmodesmy – umožňují spojení se sousedními buňkami
nemají skoro žádný obsah
Rozdělení podle funkce
DĚLIVÁ PLETIVA = meristematická pletiva
původní meristém (protomeristém)
pořád se dělí
ve vzrostném vrcholu stonku a kořenem, růstových zónách listu a zárodcích
prvotní (primární) meristém
vzniká z protomeristému
dceřiné buňky postupně ztrácí dělivou schopnost a diferencují se v buňky trvalých pletiv
druhotný (sekundární) meristém
obnovení dělivé funkce trvalého pletiva
druhotné tloustnutí
felogén, kambium – přírůstky dřeva
latentní meristém (interkalární – vmezeřený)
buňky jsou mezi buňkami trvalých pletiv
uchovávají si dělivou schopnost
pericykl (perikambium)
TRVALÁ PLETIVA
KRYCÍ PLETIVA
prvotní: pokožka (epidermis, rhizodermis)
druhotné: druhotná kůra – periderm
vzniká činností felogénu (na vnější stranu)
mnohovrstevné pletivo: korek (felém)
druhotná kůra stále přibývá, pak praská, odlupuje se – borka (dřeviny)
epidermis
pokožka nadzemních částí
jednovrstevná
těsně přiléhající buňky bez chloroplastů (mimo průduch – tam je chloroplast)