Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




06 Anatomie a morfologie rostlin

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (40,55 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

06 Anatomie a morfologie rostlin Rostlinná buňka má pravé jádrona povrchubuněčná stěna + plazmatická membránavakuoly vzniká z ER a GA na povrchu tonoplast uvnitř: buněčná šťáva; roztok zásobních látek, odpadních látek a enzymů; barviva rozpustná ve vodě – antokyany (červenofialová barva) obsah může vykrystalizovat = buněčná inkluze u mladých buněk více, postupně splývají v jednu centrální vakuoluplastidy – chloroplasty, chromoplasty, leukoplasty chloroplasty zelené barvivo – chlorofyl ohraničené dvojitou membránou uvnitř: bílkovinná plazma – stroma síť uzavřených biomembrán – tylakoidy stupňovitě na sebe uložené tylakoidy = grana – chlorofyl chromoplasty obsahují červená a žlutá asimilační barviva – karotenoidy a xantofyly barviva nerozpustná ve vodě obsaženy v červeně, žlutě a oranžově zbarvených květech a plodech leukoplasty bezbarvé v neosvětlených částech rostlin (kořeny, oddenky…) hromadí se v nich zásobní látky (škrob, bílkoviny, lipidy) Rostlinná pletiva PLETIVO = soubor buněk stejné funkce nebo velikosti Rozdělení podle tloušťky buněčné stěny PARENCHYM živé buňky neztloustlé buněčné stěny mezibuněčné prostory =interceluláryAERENCHYM parenchymatické pletivo velké intercelulární prostory vyplněné vzduchem – bahenní rostliny zlepšují výměny plynůPROZENCHYM jednosměrně protáhlé buňky mladší tenkostěnné, starší tlustostěnné šikmé přehrádky bez intercelulár ve vodivých pletivechKOLENCHYM živé buňky ztloustlé v rozích v mladých, rostoucích orgánechSKLERENCHYM mechanické pletivo, podporné (pevné) ztloustlé buněčné stěny po celém obvodu obsahuje kanálky, kterými pronikají jemná plazmatická vlákénka =plazmodesmy – umožňují spojení se sousedními buňkami nemají skoro žádný obsah Rozdělení podle funkce DĚLIVÁ PLETIVA = meristematická pletiva původní meristém (protomeristém) pořád se dělí ve vzrostném vrcholu stonku a kořenem, růstových zónách listu a zárodcích prvotní (primární) meristém vzniká z protomeristému dceřiné buňky postupně ztrácí dělivou schopnost a diferencují se v buňky trvalých pletiv druhotný (sekundární) meristém obnovení dělivé funkce trvalého pletiva druhotné tloustnutí felogén, kambium – přírůstky dřeva latentní meristém (interkalární – vmezeřený) buňky jsou mezi buňkami trvalých pletiv uchovávají si dělivou schopnost pericykl (perikambium)TRVALÁ PLETIVA KRYCÍ PLETIVA prvotní: pokožka (epidermis, rhizodermis) druhotné: druhotná kůra – periderm vzniká činností felogénu (na vnější stranu) mnohovrstevné pletivo: korek (felém) druhotná kůra stále přibývá, pak praská, odlupuje se – borka (dřeviny) epidermis pokožka nadzemních částí jednovrstevná těsně přiléhající buňky bez chloroplastů (mimo průduch – tam je chloroplast) vnější buněčné stěny ztloustlé, kryté vrstvou kutinu = kutikula (ochrana nepropustná pro plyny a vodu) trichomy = chlupy z epidermis krycí (brání přehřátí, odpařování, okusu) – maceška, divizna žláznaté (vylučování látek) – pelargonie, máta, rostliny se silicí žahavé (ochranná funkce) – kopřiva přeměnou trichomů vznikají ostny – ne trny!! (růže, ostružiník, angrešt) trny jsou přirostlé a nejdou odlomit, ostny jsou odlomit rhizodermis pokožka podzemních částí jedna vrstva buněk nemá kutikulu ani průduchy žádné mezibuněčné prostory kořenové vlášení (zvětšuje povrch, nasávání) PROVĚTRÁVACÍ PLETIVA výměna plynných látek během fotosyntézy, dýchání a transpiraci mezibuněčné prostory průduchy (stomata) 2 svěrací buňky, mezi nimi štěrbina průduchu změnou turgoru (napětí buněk způsobené vodou, K+) – otevření a uzavření průduchu jednoděložné rostliny – obě strany listu suchozemské dvouděložné rostliny – spodní strana listu vodní rostliny se splývavými listy (leknín, stulík) – horní strana listu otevření průduchu: vysoký obsah vody ve svěracích buňkách – zvýšený turgor uzavření průduchu: malý obsah vody – snížený turgor čočinky (lenticely) vznikají tam, kde pracuje felogén, namísto průduchů prostupné pro plyny a vodu neuzavíratelné – na zimu zarostou, na jaře se protrhnou bříza, černý bez NASÁVACÍ PLETIVA rhizodermis + kořenové vlásky nemá kutikulu a průduchy jednobuněčné větší nasávací průduch haustoria kořeny (polo)parazitických rostlin zasahují do CS hostitele VYMĚŠOVACÍ PLETIVA vodní skuliny (hydatody) průduchy, které ztratily schopnost uzavírat se gutace (v tropech) – výdej vody v kapalném skupenství, za vlhka a chladna (kontryhel) medníky (nektaria) produkce cukerného roztoku (nektar) mléčnice ve vakuolách obsahují latex (pampeliška, pryšec, vlčí mák) kaučukovník – výroba kaučuku VODIVÁ PLETIVA funkce: transport látek (živiny, metabolity, hormony) uspořádané do cévních svazků část dřevní (xylém) – cévy (tracheje), cévice (tracheidy) – dlouhé odumřelé duté buňky; transpirační proud (vody, živiny = anorg. látky) část lýková (floém) – sítkovice, asimilační proud (org. látky = asimiláty) cévy (tracheje) – dochází k rozpouštění přepážek, krytosemenné rostlny cévice (tracheidy) – nahosemenné rostliny ZPEVŇOVACÍ PLETIVA mechanická pletiva kolenchym, sklerenchym ASIMILAČNÍ PLETIVA v listech parenchymatické buňky, velký obsah chloroplastů fotosyntéza ZÁSOBNÍ PLETIVA ukládání látek parenchymatické buňky v oddencích, hlízách, cibulích, bulvách Stélky Monadoidní stélka (bičíkatá) nejjednodušší – jednobuněčná, jednojadernákapkovitý tvar s bičíkypokryv těla: pelikula, celulózní buněčná stěna, žádný (nahé)je-li plastid, obsahuje světločivnou skvrnu (stigma)sladkovodní druhy: osmoregulační (pulzující) vakuolakrásnoočka, zelenivky Kokální stélka jednobuněčná, jednojadernána povrchu buněčná stěnabez pulzujících vakuol a stigmatunepohybliváv mladých buňkách chloroplast miskovitě zakřiven, ve starších pokrývá celý prostor pod b. stěnourozsivky, zelenivky Trichální stélka mnohobuněčná, vláknitá, jednojadernábuněčná stěnavlákna nevětvená nebo jednoduše větvenázelenivky – kadeřnatka Sifonokladální stélka mnohobuněčná, mnohojaderné buňkyvláknitá nebo vakovitá, věětvená nebo jednoduchábuněčná stěnazelené řasy – žabí vlas Sifonální stélka (trubicovitá) vláknitá či vakovitávětšinou tvořena je

Témata, do kterých materiál patří