Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!






1. okruh - OBECNÉ VLASTNOSTI A ROZDĚLENÍ ŽIVÝCH SOUSTAV

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (23,84 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

1) maturitní otázka z biologie a biochemie.
hovávají a předávají. Jsou závislé na existenci proteinů a naopak (biosyntéza nukleových kyselin i proteinů vyžadují proteiny jako biokatalyzátory, zároveň biosyntéza závisí na nukleových kyselinách, jejichž genetická informace je důležitá pro jejich syntézu). Existují dva základní typy nukleových kyselin: DNA, RNA. SACHARIDY – Mají v organizmu různé funkce, slouží zejména jako zdroj energie (hlavně monosacharidy – glukóza, fruktóza), zásobní látky (škrob, glykogen), stavební látky (celulóza, chitin). Sacharidy dělíme do třech skupin a to namonosacharidy (D-fruktóza, D-glukóza, Dribóza),oligosacharidy (sacharóza, maltóza, laktóza) apolysacharidy (škrob, celulóza, glykogen, chitin). Monosacharidy mají až na výjimky sladkou chuť, jsou rozpustné ve vodě a mají nízkomolekulární charakter –cukry. Polysacharidy jsou biopolymerní látky. LIPIDY – jsou přírodní nízkomolekulární látky.Nejsou biopolymery! Mají množství funkcí (tepelnou, zásobní, stavební, mechanická ochrana, rozpouštědlo, zdroj energie). Dělíme je najednoduché lipidy (Aclyglyceroly, acylsteroly, vosky) asložené lipidy (fosfo- a glykolipidy). DALŠÍ SKUPINY ORGANICKÝCH LÁTEK – Vitamíny – jsou nezbytné pro udržení normálního metabolismu a funkcí organizmu. Mají katalytickou funkci, některé jsou součástí enzymů. Vitamíny můžeme rozdělit na 2 skupiny a to navitamíny rozpustné ve vodě (B komplex, C, kyselina listová, H, PP) avitamíny rozpustné v tucích (D, E, K, A). Barviva (pigmenty) – Jsou rostlinného i živočišného původu. Dělíme je na: Barviva nerozpustná ve vodě: melanin (v kůži a srsti savců), hemoglobin, chlorofyly, karoteny, xantofyly. Barviva rozpustné ve vodě: antokyany (červenofialové rostlinné barvivo). Terpeny –jsou obsaženy v silicích a pryskyřicích. Silice jsou vonné látky (př. Citral, limonen, mentol, přírodní kaučuk), terpeny jsou z nich získávány destilací s vodní parou. Pryskyřice jsou polotuhé lepkavé látky nerozpustné ve vodě, vznikají oxidací silic. Alkaloidy – Dusíkaté organické látky zásaditého charakteru. I v malém množství mají silné fyziologické účinky, působí na nervovou soustavu, krevní oběh a dýchací soustavu. Jsou jedovaté, některé jsou návykové, mohou způsobit závislost. Př. Nikotin, morfin nebo kokain. BUNĚČNÁ STAVBA Veškeré živé soustavy jsou složené z buněk. Buňka může být samostatným jedincem, nebo může být součástí mnohobuněčného organizmu, v němž jsou buňky specializovány pro různé funkce. Buňka byla objevena roku 1665 Robertem Hookem při sledování struktury korku. Ve 30. letech byla zformována buněčná teorie, podle které je buňka základní stavební a funkční jednotkou všech živých soustav. Autory jsou Jan Evangelista Purkyně (protoplazma), Theodor Swann a Matthias Schleiden. Existují 2 základní typy buněk a toprokaryotická buňka (jednobuněčné prokaryoty) a eukaryotická buňka (eukaryotické organizmy, jedno i mnohobuněčné). METABOLISMUS Živé organizmy potřebují pro svou existenci přísun energie prostřednictvím živin. Soubor chemických reakcí, které slouží k příjmu a výdeji energie pro zachování základních životních funkcí se označuje jako metabolismus. Látkový metabolismus jsou chemické reakce v organizmech, jejichž základem je přeměna látek. Energetický metabolismus– přeměna energií (světelné, chemické). Rostliny využívající sluneční záření jsoufototrofní, organizmy získávající energii z chemických sloučenin jsouchemotrofní. Jestliže při reakci v organizmu dochází k uvolnění energie, jde oexergonické reakce, při spotřebě energie oendergonickéreakce (nemohou probíhat samostatně). Existují 3 typy metabolických drah:Anabolické (syntetické),katabolické (degradační) aamfibolické (funkce syntetickou i degradační). DĚDIČNOST A PROMĚNLIVOST Jsou základní vlastností živých soustav, jejich projevy jsou podmíněny uspořádáním genetické informace v DNA chromozomů a zakódována v pořadí deoxyribonukleotidů. Jednotkou dědičnosti jegen = úsek makromolekuly DNA, odpovědný za vznik určitého konkrétního znaku. Dědičnost = heredita je schopnost přenášet genetickou informaci, čímž je zajištěno zachování biologického druhu. Proměnlivost = variabilitaprojevuje se vzájemnou odlišností jedinců téhož druhu a rozdílnou schopností reakce na podmínky prostředí. Jedinci vzniklí nepohlavním rozmnožováním jsou naprosto shodní a bývají označováni jako klony (většinou se jedná o jednobuněčné organizmy). Při pohlavním rozmnožování vznikají jedinci slynutím dvou gamet a získávají geny obou rodičů. REPRODUKCE (ROZMNOŽOVÁNÍ), RŮST A VÝVIN Schopnost reprodukce zajišťuje přenos genetické informace z rodičů na potomstvo. Existují dva způsoby rozmnožování – pohlavní, nepohlavní. Nepohlavní je jednodušší, základem je somatická buňka jednoho rodičovského organizmu. Mezi nepohlavní rozmnožování patří: dělení buněk, pučení, výtrusy, fissiparie (oddělování článků těl), fragmentace, schizogonie (mnohonásobné dělení jádra), vegetativní rozmnožování (rostliny- šlahouny, cibule..). Pohlavní je podmíněno dvěma rodičovskými organizmy, samčího a samičího-gonochoristi. Kdy v pohlavních buňkách =gametách vznikají pohlavní buňky =gonády. Splynutí gamet je označováno jakooogamie, vznikázygota. Rozmnožování je předpokladem růstu a sním spojeného vývinu. Podstatou růstu jsou nevratné změny dané zvyšováním počtu buněk a jejich zvětšováním. Růst je u organizmů časově omezen. Během života prodělávají organizmy kvalitativní změny označované jako individuální vývoj = ontogeneze,navenek se projevuje morfologickými změnami a výsledkem je podoba jedince charakteristická pro daný biologický druh. DRÁŽDIVOST A PŘIZPŮSOBIVOST, POHYB A AUTOREGULACE Dráždivost = iritabilitaje schopnost organizmu reagovat na podněty z vnějšího nebo vnitřního prostředí. Může být vyvoláno chemickými látkami, fyzikálními vlivy, biologickými faktory. Tyto faktory lze rozlišit na pozitivní a negativní. Nejčastější odpovědí na podráždění je pohyb. (aktivní – ohyb, lokomoce; pasivní). Přizpůsobivost = adaptabilitaschopnost organizmu přizpůsobit se změnám v prostředí, což je důležitý předpoklad pro z

Témata, do kterých materiál patří