1. okruh - OBECNÉ VLASTNOSTI A ROZDĚLENÍ ŽIVÝCH SOUSTAV
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Významnou sloučeninou je rovněž oxid uhličitý, který je nezbytný pro průběh fotosyntézy. Vzniká při metabolických (katabolických) procesech např. dýchání.
Vysokomolekulární
PROTEINY - jsou přírodní makromolekulární látky (biopolymery) složené z minimálně 100 aminokyselin (AMK). Jsou významné pro zachování a obnovu tělesných struktur, podílí se na tvorbě hormonů, enzymů, barviv a trávicích šťáv.
NUKLEOVÉ KYSELINY – biopolymery, vyskytují se ve všech živých buňkách i nebuněčných strukturách virů. Jsou nezbytné pro život, protože obsahují genetickou informaci, kterou uchovávají a předávají. Jsou závislé na existenci proteinů a naopak (biosyntéza nukleových kyselin i proteinů vyžadují proteiny jako biokatalyzátory, zároveň biosyntéza závisí na nukleových kyselinách, jejichž genetická informace je důležitá pro jejich syntézu). Existují dva základní typy nukleových kyselin: DNA, RNA.
SACHARIDY – Mají v organizmu různé funkce, slouží zejména jako zdroj energie (hlavně monosacharidy – glukóza, fruktóza), zásobní látky (škrob, glykogen), stavební látky (celulóza, chitin). Sacharidy dělíme do třech skupin a to na monosacharidy (D-fruktóza, D-glukóza, D‑ribóza), oligosacharidy (sacharóza, maltóza, laktóza) a polysacharidy (škrob, celulóza, glykogen, chitin). Monosacharidy mají až na výjimky sladkou chuť, jsou rozpustné ve vodě a mají nízkomolekulární charakter – cukry.
Polysacharidy jsou biopolymerní látky.
LIPIDY – jsou přírodní nízkomolekulární látky. Nejsou biopolymery! Mají množství funkcí (tepelnou, zásobní, stavební, mechanická ochrana, rozpouštědlo, zdroj energie). Dělíme je na jednoduché lipidy (Aclyglyceroly, acylsteroly, vosky) a složené lipidy (fosfo- a glykolipidy).
DALŠÍ SKUPINY ORGANICKÝCH LÁTEK –
Vitamíny – jsou nezbytné pro udržení normálního metabolismu a funkcí organizmu. Mají katalytickou funkci, některé jsou součástí enzymů. Vitamíny můžeme rozdělit na 2 skupiny a to na vitamíny rozpustné ve vodě (B komplex, C, kyselina listová, H, PP) a vitamíny rozpustné v tucích (D, E, K, A).
Barviva (pigmenty) – Jsou rostlinného i živočišného původu.
Dělíme je na:
Barviva nerozpustná ve vodě: melanin (v kůži a srsti savců), hemoglobin, chlorofyly, karoteny, xantofyly.
Barviva rozpustné ve vodě: antokyany (červenofialové rostlinné barvivo).
Terpeny – jsou obsaženy v silicích a pryskyřicích.
Silice jsou vonné látky (př. Citral, limonen, mentol, přírodní kaučuk), terpeny jsou z nich získávány destilací s vodní parou.
Pryskyřice jsou polotuhé lepkavé látky nerozpustné ve vodě, vznikají oxidací silic.
Alkaloidy – Dusíkaté organické látky zásaditého charakteru. I v malém množství mají silné fyziologické účinky, působí na nervovou soustavu, krevní oběh a dýchací soustavu. Jsou jedovaté, některé jsou návykové, mohou způsobit závislost. Př. Nikotin, morfin nebo kokain.