10. Fyziologie rostlin

• transpirační proud zajišťuje - zásobení všech buněk vodou a udržování jejich turgoru, transport minerálních živin a organických látek z kořenů do nadzemních částí, ochranu transpirujících orgánů před přehřátím

VÝDEJ VODY

Způsoby výdeje:

a) transpirací
• odpařováním vody z nadzemních orgánů rostliny, zejména z listů
• jde o pasivní děj, bez spotřeby energie
• stomatární transpirace - probíhá přes skuliny průduchů (lat. stomata), je regulovatelná otevíráním a zavíráním průduchů
- při nedostatku vody v rostlině se sníží turgor svěracích buněk průduchu a štěrbina se uzavírá
- přebytek vody v rostlině způsobí zvýšení turgoru svěracích buněk průduchu a štěrbina se otevírá
• kutikulární transpirace - probíhá celým povrchem listů přes kutikulu
- kutikulární transpirace tvoří méně než 10% celkové transpirace

b) gutací
• slzení rostlin, voda obsahuje minerální látky na rozdíl od transpirace
• hydatodami (vodní skuliny, na okrajích listu) ve formě kapek
• nastává při velké vzdušné vlhkosti, když je pozastavena transpirace
• gutační voda na rozdíl od transpirační obsahuje i minerální látky

Faktory ovlivňující výdej vody

• obsah vody v rostlině - při jejím přebytku se průduchy otevírají, při jejím nedostatku se zavírají
• stav listů - stav průduchů
• teplota vzduchu - s rostoucí teplotou transpirace stoupá, po dosažení určité teploty se průduchy uzavřou
• vlhkost vzduchu - s rostoucí vlhkostí transpirace klesá
• světlo - zvyšuje transpiraci, průduchy se otevírají

2. FOTOSYNTÉZA

• fotosyntéza je jedním ze základních chemických procesů (zabezpečujících život na Zemi) v živých soustavách, při kterých autotrofní organismy využívají anorganické látky (CO2 a H2O) a světelnou energii k syntéze organických látek (sacharidů) za současného vylučování kyslíku
• dochází k přeměně světlené energie na energii chemických vazeb

12 H2O + 6 CO2 C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O
glukóza

• rychlost fotosyntézy se stanovuje z údajů o výdeji kyslíku nebo o spotřebě oxidu uhličitého
• všechny rostliny nemohou fotosyntetizovat, pouze ty s fotosyntetickými barvivy (především chlorofyl)

FÁZE FOTOSYNTÉZY

Primární (světelná) fáze fotosyntézy

• závislá na světle
• probíhá v membráně tylakoidů v chloroplastech
• energie pohlceného světelného záření je využita k výrobě ATP a NADPH + H+ (redukční činidlo) pro sekundární fázi
• probíhá ve dvou na sebe navazujících krocích prostřednictvím dvou fotosystémů (= soustavy přenašečů a barviv, jejichž podstatnou složkou je chlorofyl):

a) první fotosystém
• P700, absorbuje světelné záření o maximální vlnové délce 700nm
• přijme světelné záření přejde do excitovaného stavu (energeticky bohatší) a uvolní elektrony, které mohou buď redukovat NADP+ na NADPH + H+ (využití v druhé fázi) nebo se vrátí zpět a část jejich energie je využita k tvorbě ATP v procesu zvaném cyklická fosforylace