10. Fyziologie rostlin

HLAVNÍ ZDROJ MINERÁLNÍCH LÁTEK - PŮDA

• prvotním zdrojem minerálních živin pro rostliny je pevná fáze půdy - jíl nebo humusové částice, které nesou elektrický náboj, a jsou tedy schopny vázat na svém povrchu minerální živiny v podobě iontů
• k transportu iontů ke kořenům slouží kapalná fáze (půdní roztok), do kterého se ionty uvolňují

ROZDĚLENÍ BIOGENNÍCH PRVKŮ

• biogenní prvky se vyskytují v živých soustavách téměř výhradně ve sloučeninách

1. Makroprvky (makroelementy, makrobiogenní prvky)

• společně se podílejí na složení živé hmoty z 99%
• k hlavním makroprkvům patří - C,H, O, N, (98%) S, P ( S, P – u rostlin, 0,5%) - představují základní stavební jednotky proteinů, sacharidů, lipidů, enzymů, koenzymů, vitamínů, hormonů a nukleových kyselin; další makroprvky - Na, K, Fe, Mg, Ca, Cl

pozn. K, Na, Cl, Ca, Mg jsou přítomny převážně jako anorganické ionty
Ca a Mg jsou přítomny také v komplexech s organickými sloučeninami

2. Mikroprvky (mikroelementy, mikrobiogenní prvky)

• v živých organismech jsou zastoupeny podstatně méně než makroprvky a zastávají převážně katalytickou funkci
• k mikroprvkům se řadí - Fe, Co, Cu, Mn, Zn, Mo, Cr, V, Ni, B, Si, Se, F, I

pozn. Fe se nachází převážně v organických sloučeninách

Stopové prvky

• chemické prvky, které v malém množství organismus potřebuje ke správnému vývoji
• jsou esenciální - tělo si je nedokáže samo vytvořit, je závislé na jejich příjmu potravou
• důležité stopové prvky pro faunu i floru - Fe, F, I, Co, Cu, Mg, Mn, V, Zn
• důležité stopové prvky pro výživu rostlin - Al, B, Mo, Si, Cl
• většina stopových prvků se řadí mezi mikrobiogenní prvky
• spotřeba stopových prvků je u různých organismů různá
• často jsou nutné pro účinek enzymů, jejich nedostatek může vyvolat choroby; potřebný denní příjem je 50 mg

VÝZNAM BIOGENNÍCH PRVKŮ

Uhlík - C
• stavební prvek všech živých organismů
• hlavním zdrojem je atmosférický oxid uhličitý, částečně je přijímán kořeny z půdního roztoku ve formě iontu HCO3-; vodní rostliny získávají uhlík z vody buď jako rozpuštěný oxid uhličitý nebo ve formě iontů

Kyslík - O
• důležitý pro dýchání, stavební prvek všech živých organismů
• přijímán v podobě molekul O2 ze vzduchu, vody nebo oxidu uhličitého

Vodík - H
• stavební prvek všech živých organismů, význam v energetickém metabolismu rostlin
• je přijímán v podobě H2O

Dusík - N
• je součástí bílkovin (aminokyselin), stavební složkou chlorofylu
• přijímán ve formě dusičnanových NO3- a amonných NH4+ iontů
• rostliny nejsou schopné přijímat dusík ze vzduchu, atmosférický dusík mohou vázat jen některé bakterie a sinice (nejúčinněji vážou dusík hlízkové bakterie, které žijí v symbióza s bobovitými rostlinami)
• nedostatek omezuje růst rostlin a syntézu chlorofylu; nadbytek způsobuje mohutný růst, ale špatný vývoj mechanických pletiv