12. Rozmnožování rostlin

DĚLENÍ KVĚTU PODLE ZPŮSOBU OPÝLENÍ

• větrosnubné - opylení pomocí větru; např. ořešák vlašský, kulturní rostliny - pšenice, ..
• hmyzosnubné - opylení pomocí hmyzu; např. ovocné dřeviny, řepka olejka

VYUŽITÍ KVĚTŮ

• k výrobě léčiv (lípa, divizna, heřmánek), krémů a parfémů (růže, šeřík, jasmín)
• jako zelenina (květák - zdužnatělá květenství)

KVĚTENSTVÍ

• soubor květů uspořádaných na společném stonku
• společný stonek květenství se nazývá hlavní vřeténko (hlavní stonek) a větví se na vřetena postranní
• u většiny krytosemenných rostlin

JEDNODUCHÉ KVĚTENSTVÍ

HROZNOVITÁ
• postranní vřetena nepřerůstají hlavní vřeteno

• hrozen - květy vyrůstají na přibližně stejně dlouhých stopkách (např. štědřenec)
• lata - hlavní stonek nese postranní hrozny, které se směrem k vrcholu zkracují (např. šeřík)
• klas - květy jsou přisedlé (např. jitrocel)
• jehněda - převislé květenství s přisedlými květy, opadává v celku (např. líska)
• okolík - přibližně stejně dlouhé květní stopky vyrůstají z jednoho místa (např. prvosenka)
• hlávka (strboul) - vřeteno je velmi zkrácené, květy jsou téměř přisedlé a rozestavěné na všechny strany (např. jetel)
• úbor - květy přisedají na rozšířené lůžko, soubor listenů na spodní straně tvoří zákrov (např. kopretina)

VRCHOLIČNATÁ
• postranní vřetena přerůstají zkrácené hlavní vřeteno

• vrcholík mnohoramenný - má více postranních vřeten, jsou ve stejné výši (např. bez černý)
• vidlan - dvouramenný vrcholík, má dvě postranní vřetena (např. knotovka bílá)
• vijan - jednoramenný vrcholík, vyvíjí se pouze jedno postranní vřeteno (např. kostival)

SLOŽENÉ KVĚTENSTVÍ

• vznikají kombinací 2 jednoduchých květenství stejného nebo různého typu homotaktická vznikají kombinací pouze hroznovitých nebo pouze vrcholičnatých květenství, heterotaktická vznikají kombinací obou typů květenství
• např. lata z vijanů (jírovec), složený okolík (skládá se z několika okolíčků; miříkovité)

PLOD

• mnohobuněčný rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin
• vyživuje a chrání semena během zrání a často se podílí i na jejich rozšiřování

ČÁSTI PLODU

SEMENA
• mnohobuněčné útvary, vznikají na mateřské rostlině po oplození vajíčka
• osemení - vzniká přeměnou vaječných obalů a má ochrannou funkci
• živné pletivo (endosperm) - obsahuje zásobní látky (tuky, bílkoviny, škrob), které jsou využívány při klíčení semen
- u některých vývojově pokročilejších skupin rostlin živné pletivo chybí a zásobní funkci mají děložní listy zárodku
• zárodek (embryo) - nejmladší vývojové stádium rostliny; je rozlišeno na kořínek = radikula (směřuje k místu původního klového otvoru vajíčka), článek podděložní (hypokytl), vzrostlý vrchol a dělohy