13, Angiospermae = krytosemenné
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
13, Angiospermae
= KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY
Krytosemenné rostliny tvoří fylogeneticky nejvíce odvozenou a druhově nejbohatší skupinu semenných rostlin. Zahrnuje byliny až dřeviny velmi rozmanitého vzhledu a s velmi rozdílnými ekologickými požadavky.
- autotrofní, některé i heterotrofní - sekundárně
Vyznačují se řadou znaků:
tělo = kormus dokonale diferencováno na vegetativní orgány (kořen, stonek, list) a generativní orgány (květ)
Oboupohlavný květ – tyčinky i pestíky v jednom květu
Jednopohlavný květ –buď tyčinky nebo pestíky
Jednodomý – samčí i samičí květy na jedné rostlině
Dvoudomý – samčí i samičí květy mají svou vlastní rostlinu
stonky mají eustélickou (vodivá pletiva uspořádána do cévních svazků, které obklopují dřeň, druhotně tloustnou) nebo ataktostélickou stavbu (cévní svazky jsou roztroušeny v základním pletivu).
v xylému se tvoří tracheidy i tracheje, u primitivnějších tvoří xylém pouze tracheidy.
listy jsou převážně lupenité a velmi rozmanité funkčně i tvarově: jsou jednoduché i složené, opadavé i vytrvalé, dokonale vyvinuté i redukované. Vyznačují se dlanitou, zpeřenou nebo souběžnou žilnatinou.
na rozdíl od nahosemenných se rostliny krytosemenné vyznačují pravým květem, který je tvořený souborem metamorfovaných listů. Na zkrácené květní ose jsou uspořádané květní obaly, tyčinky (mikrosporofyly) a plodolisty (megasporofyly).
pylová zrna nemají vzdušné vaky
vajíčka ukryta v semeníku, který vznikl srůstem 1 nebo více plodolistů
maximální redukce gametofytu
Plodolisty v květu tvoří soubor gyneceum, jehož plodolisty jsou buď volné ( gyneceum apokarpní) nebo v různé míře srostlé (gyneceum cénokarpní). Pestík se skládá z blizny, čnělky a semeníku. Vajíčka jsou uzavřena v semeníku, mají jeden nebo dva obaly s klovým otvorem. Opylení je nejčastěji entomogamické nebo anemogamické, ostatní možnosti jsou spíše výjimečné. Oplozené vajíčko se mění v semeno, intergumenty (obaly) tvoří osemení (testu), nucelus dává vznik vnějšímu živnému pletivu (perispermu).
Vývoj krytosemenných rostlin
Krytosemenné rostliny jsou známé z počátku druhohor. Jejich pratypy však neznáme, předpokládáme, že je to některá skupina rostlin nahosemenných. V mladší křídě už byly krytosemenné rostliny dominující a typově velmi rozmanitou složkou vegetace země a byly už diferencovány na dvou- a jednoděložné. Na základě recentního rozšíření nejjednodušších zástupců a na základě paleontologických objevů usuzujeme, že vývojové centrum krytosemenných rostlin leží v oblasti jihovýchodní Asie a tichomořských ostrovů až po souostroví Polynésie.
Rozšíření krytosemenných rostlin
Krytosemenné rostliny jsou dnes rozšířeny po celém povrchu Země s výjimkou arktických a antarktických ledových pustin a tvoří dominantní složku flóry. Zahrnují přibližně 300 000 druhů a jsou nejrozsáhlejší skupinou všech rostlin. Mají nesmírný význam pro člověka, protože zahrnují převážnou část kulturních a užitkových rostlin, jejichž existence byla jednou ze základních podmínek vzniku a rozvoje lidské civilizace. Všechny potravinové zdroje jsou přímým nebo nepřímým produktem rostlin, zejména krytosemenných.