13, Angiospermae = krytosemenné

Zahrnují jediné oddělení MAGNOLIOPHYTA

TŘÍDA Liliopsida - Jednoděložné rostliny

TŘÍDA Magnoliopsida - Dvouděložné rostliny

Dvouděložné Jednoděložné

Klíčí dvěma dělohami

Dělohy

(přeměněné listy, ve kterých se ukládá živné pletivo endosperm)

Klíčí jednou dělohou Primární kořen zůstává zachován Kořen Primární kořen zakrní a tvoří se kořeny adventivní, svazčité kořeny Cévní svazky ve stonku jsou kruhovitě uspořádány, tvoří se kambium, xylem dovnitř, floem ven (kořeny a stonky druhotně tloustnou) kolaterální, bikolaterální Cévní svazky Cévní svazky jsou rozptýleny - kolaterální, bikolaterální, kambium se netvoří (druhotně netloustnou), Listy jsou řapíkaté, žilnatina zpeřená nebo dlanitá List Listy jsou přisedlé – nemají řapík, žilnatina souběžná Květy pěti nebo čtyřčetné, květní obaly většinou rozlišené na kalich a korunu Květ Květy většinou trojčetné (násobky tří), tvořené okvětím

Rozmnožování

U krytosemenných rostlin se buněčné jádro mladého zárodečného vaku dělí celkem 3krát, takže vzniká 8 jader a zralý zárodečný vak potom obsahuje:

1. vaječnou buňku obklopenou dvěma pomocnými buňkami = synergidy

2. 3 protistojné buňky = antipody

3. dvě pólová jádra, která splývají v diploidní centrální jádro zralého zárodečného vaku

Opylení

• přenesení zralého pylového zrna na bliznu – např. pomocí větru, hmyzu

• předchází procesu oplození

Oplození

• splynutí samčí a samičí buňky, probíhá dvojité oplození:

• pylové zrno vyklíčí v pylovou láčku (obsahující dvě haploidní spermatické buňky), která prorůstá čnělkou do semeníku

• jedna spermatická buňka splývá s haploidní vaječnou buňkou za vzniku zygoty, která se dále vyvíjí v zárodek (embryo)

• druhá spermatická buňka splývá s diploidním jádrem zárodečného vaku a vzniká triploidní živé pletivo endosperm, které vyživuje vzniklý zárodek

• obaly oplozeného vajíčka se mění v osemení, celé vajíčko v semeno a semeník (popř. jiné části květu) v plod

třída: Dvouděložné rostliny (Magnoliopsida)

Dvouděložné rostliny jsou dřeviny až byliny, vesměs druhotně tloustnoucí. Cévní svazky mají kruhovité uspořádání. Základ kořene embrya se během dalšího vývinu mění na mohutný a vytrvávající hlavní kořen, z něhož vyrůstají kořeny postranní. Žilnatina listů je nejčastěji dlanitá nebo zpeřená. Květy bývají často pětičetné nebo čtyřčetné, jsou ale možné i jiné varianty, např. sedmičetné. Patří sem 75 řádů obsahujících 360 čeledí, které zahrnují asi 210 tisíc druhů. Vývojově původnější skupina krytosemenných rostlin

čeleď: Pryskyřníkovité (Ranunculaceae)

• převážně byliny, často obsahují prudce jedovaté látky, hlavně alkaloidy (využití ve farmaceutickém průmyslu), některé druhy jsou chráněné (např. koniklec)

• květy jsou oboupohlavné, květní části jsou často uspořádány zčásti ve šroubovici a z části v kruzích, květní obaly mohou být rozlišené i nerozlišené

• plody jsou nejčastěji měchýřky nebo nažky

• většinou jarní rostliny

• pryskyřník prudký, blatouch bahenní, hlaváček jarní, koniklec luční, sasanka hajní, čemeřice jarní, jaterník podléška, orsej jarní, úpolín evropský,