15. Druhoústí - ptáci, savci

• V místě, kde se průdušnice rozvětvuje v průdušky, mají ptáci zpěvné (= hlasové) ústrojí. Chybí jen u pštrosů, supů a čápů.

CS

• vyznačuje se srdcem dokonale rozděleným podélnou přepážkou na levou a pravou polovinu. Tím je zabráněno míšení okysličené a neokysličené krve.

• Pravá polovina srdce je vyhrazena krvi neokysličené, levá polovina okysličené. Každá polovina srdce je rozdělena na předsíň a komoru.

• Srdce ptáků je tvořené levou předsíní a levou komorou, pravou předsíní a pravou komorou.

• Krevní oběh ptáků je, stejně jako u obojživelníků a plazů, rozdělen na velký a malý.

• Protože pohyb vzduchem (= létání) je energeticky nejnáročnější způsob pohybu a vyžaduje přísun velkého množství živin a kyslíku do létacích svalů, mají ptáci ze všech obratlovců relativně (vzhledem k velikosti těla) největší srdce, nejvyšší krevní tlak (150 – 200 mm Hg = 20 – 26 kPa), nejvyšší rychlost tepu srdce (pštros 120/min, kachna divoká 317/min, holub domácí 220/min, kolibřík 615/min a rorýs 700/min) a nejvyšší tělesnou teplotu (40 – 43 °C).

VS

• je tvořená párovými ledvinami a močovody.

• Močovody ústí do kloaky.

• Ptáci nemají močový měchýř. Moč ptáků je zbavená vody a proto je tuhá (kašovitá) a tvoří bělavý povlak na ptačím trusu.

NS, SS

• je u ptáků dokonaleji vyvinuta než u plazů. Ze smyslů je nejdokonaleji vyvinut zrak a sluch.

RS

• Ptáci jsou odděleného pohlaví s vnitřním oplozením a přímým ontogenetickým vývojem.

• Některé skupiny ptáků se vyznačují výraznou pohlavní dvoutvárností.

• Samice kladou oplozená vajíčka opatřená vápenatou skořápkou. Skořápka obsahuje hlavně neústrojné látky. Proto je velmi křehká.

• U některých skupin (= řádů) ptáků se z vajíček líhnou mláďata schopná okamžitě se samostatně pohybovat, hledat a přijímat potravu. Tito ptáci se nazývají nekrmiví ptáci (např. kur domácí, pštros africký, husa domácí, kachna domácí).

• U většiny skupin ptáků však jsou vylíhlá mláďata holá (= neopeřená), slepá a neschopná pohybu z místa na místo vyhledávat potravu. Rodiče je krmí a chrání. Tito ptáci se nazývají krmiví ptáci (např. holub domácí, pěvci).

• Některé druhy ptáků hnízdících na území Česka před zimou opouštějí místo, kde na jaře a v létě hnízdily a odlétají na zimu do jižních krajin. Tito ptáci se nazývají stěhovaví ptáci (např. špaček, vlaštovka, kukačka, skřivan). Většinou se živí hmyzem nebo dužnatými plody. Nejdůležitější příčinou jejich podzimního odletu na jih je nedostatek potravu v zimě u nás.

• Některé druhy ptáků zůstávají trvale (i v zimě) na stejném místě. Tito ptáci se nazývají stálí ptáci (např. vrabec, sýkora, strakapoud, sojka koroptev). Zdržují se (zejména v zimě) v blízkosti lidských obydlí a jsou všežravci nebo se v zimě živí semeny v okolí rostlin.