15. Druhoústí - ptáci, savci

Třída: Savci (Mammalia)

• Savci jsou vývojově nejvyspělejší obratlovci.

• Ve fylogenetickém vývoji vznikli s plazů zvaných savcovití plazi.

• První savci se na Zemi objevili asi před 180 miliony let. V současné době žije na Zemi asi 4 300 druhů savců.

• Důkazem toho jsou vývojově nejjednodušší savci, kteří snášejí vejce jako většina současných plazů. Tito primitivní savci se nazývají vejcorodí (např. ježura australská, ptakopysk podivný).

• Naprostá většina savců však rodí živá mláďata – jsou živorodí. Charakteristickým znakem všech savců je, že mláďata savců se po narození živí mateřským mlékem.

• Savci jsou (spolu s ptáky) teplokrevní živočichové.

• Dutina těla savců je rozdělena svalnatou blánou zvanou bránice na hrudní dutinu a břišní dutinu.

• Naprostá většina druhů savců žije na souši. Jen malý počet druhů žije ve vodě (např. velryba grónská, delfín obecný) nebo dokáže létat (např. netopýr velký).

• Mezi současnými savci jsou druhy různých rozměrů a hmotnosti. Nejmenší savci jsou v řádu hmyzožravci.

• Dosahují velikosti kolem 6 cm a hmotnosti asi 2 g.

• Největším recentním suchozemským savcem je slon africký, jehož délka bývá až 7,5 m, výška až 4 m a hmotnost až 7 tun.

• Největší savci a zároveň největší živočichové, kteří vůbec kdy obývali Zemi jsou velryby. Např. plejtvák obrovský měří až 30 m a váží až 130 tun.

• Celkově však na Zemi převládají počtem druhů i jedinců malé formy savců, přibližně velikosti myši.

• tělo je kryté kůží, ze které vyrůstá srst.

• Srst je tvořená chlupy. Chlupy vznikají (stejně jako peří ptáků a šupiny savců přeměnou pokožky). Chlupy jsou dvojího druhu (podobně jako peří).

o Delší a silnější chlupy se nazývají pesíky. Podílejí se na zbarvení srsti.

o Kratší a tenké chlupy tvoří podsadu. Podsada je těsně nad pokožkou a je důležitá pro udržování stálé teploty těla. Většina savců srst dvakrát za rok vyměňuje.

• Vypadávání starých chlupů se nazývá línání.

• U některých druhů savců se chlupy přeměňují

o ostny (např. ježura australská, ježek západní, dikobraz běloosasý),

o šupiny (např. luskoun dlouhoocasý)

o rohovité destičky tvořící krunýř (např. pásovec devítipásý).

• Některé druhy savců srst nemají (např. velryba grónská, delfín obecný).

• Charakteristickým znakem savců je velké množství kožních žláz.

• Savci mají kožní žlázy potní, mazové, mléčné a pachové. Přeměnou některých potních žláz samic vznikly ve fylogenetickém vývoji mléčné žlázy.

Kostra

• je kostěná

• Je rozdělená na kostru trupu, kostru hlavy a kostru končetin.

o Osou kostry trupu je páteř složená z obratlů. Je rozdělena na část krční, hrudní, bederní, křížovou a ocasní. Krční část páteře je tvořená u všech savců sedmi obratli. První dva krční obratle – atlas a axis – zabezpečují pohyblivé připojení lebky k páteři. Hrudní část páteře je sestavená z 12 až 15 obratlů. Bederní část páteře z 5 až 6 obratlů. 4 až 5 křížových obratlů srůstá v křížovou kost. Ocasní obratle jsou vyvinuté v počtu 3 až 50.