15. Druhoústí - ptáci, savci

Řád: primáti (= nehetnatci, Primates)

• Ve fylogenetickém vývoji se vyvinuli z pravěkých hmyzožravců.

• Prsty primátů nejsou zakončené kuželovitými drápy, ale jsou zakončené plochými nehty.

• S výjimkou člověka žijí především na stromech.

• Pohyb (= šplhání) po stromech umožnil vývoj palců (= prvních prstů) na končetinách. Palce primátů jako jediných obratlovců se mohou na předních i zadních končetinách postavit před ostatní prsty.

• Člověk tuto schopnost má jen na předních (= horních) končetinách.

• Končetiny primátů jsou chápavé.

Druhově nejpočetnějším podřádem primátů je podřád: opice

o Do tohoto podřádu patří ocasaté opice, např. kočkodan zelený (Cercopithecus callitrichus), vřešťan rezavý (Alouatta seniculus) i bezocasé opice, např. šimpanz učenlivý (Pan troglodytes), orangutan (Pongo pygmaeus) a gorila obecná (Gorilla gorilla).

o Šimpanz, orangutan a gorila jsou největší bezocasé opice. Patří do nadčeledi lidoopi a lidé (Hominoidea). Člověk rozumný (Homo sapiens) je jediným současným druhem v čeledi lidé (Hominidae).

Řád: hlodavci (Rodentia)

• Hlodavci jsou malí, býložraví nebo všežraví savci.

• V horní i dolní čelisti mají po dvou řezácích, které neustále dorůstají.

• Většina druhů hlodavců jsou pro svoji všežravost a značnou rozmnožovací schopnost škůdci na polích, ve skladech obilí a v domácnostech.

• Hlodavci jsou častou potravou sov, dravců a některých šelem, např. koček.

• Nejznámější hlodavci jsou hraboš polní (Microtus arvalis), myš domácí (Mus musculus), křeček polní (Cricetus cricetus) a sysel obecný (Citellus citellus). Někteří hlodavci jsou přenašeči choroboplodných mikroorganismů a cizopasníků, např. potkan (Rattus norvegicus) nebo krysa obecná (Rattus rattus). V lesích a parcích žije veverka obecná (Sciurus vulgaris), ve vodě a v blízkosti vody ondatra pižmová (Ondatra zibthicus) a bobr evropský (Castor fiber). V zahradách škodí ohryzem kořenů rostlin hryzec vodní (Arvicola terrestris).

Řád: šelmy (Carnivora)

• Šelmy jsou savci přizpůsobeni k lovu kořisti a k výživě masitou potravou.

• Mají štíhlé a pružné tělo, končetiny mají zakončené ostrými drápy.

• Rovněž jejich chrup je přizpůsoben k chytání a usmrcení kořisti.

• Ze smyslů mají velmi dobře vyvinut sluch a čich, některé druhy i zrak. Jejich velký počet druhů rozdělujeme do čeledí:

Čeleď: medvědovití (Ursidae)

o Zástupci jsou medvěd hnědý (= brtník, Ursus arctos), medvěd lední (Thalarctos maritimus) a v Severní Americe žijící medvěd grizzly (Ursus horibilis).

Čeleď: kunovití (= lasicovití, Mustelidae)

o Zástupci jsou lasice kolčava (Mustela nivalis), živící se především hraboši a lasice hranostaj (Mustelis erminea). Kuna skalní (Martes foina) loví hlodavce a ptáky. Tchoř tmavý (Putorius putorius) vylučuje z pachových žláz silně páchnoucí tekutinu, podobně jako skunk smradlavý (Mephitis mephitis), žijící v Severní Americe. Jezevec lesní (Meles meles) není typický masožravec, ale všežravec. Vodnímu životu je přizpůsobena vydra říční (Lutra lutra).