15. Druhoústí - ptáci, savci
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
• Mají na všech končetinách třetí a čtvrtý prst stejně dlouhé. Tyto prsty jsou na koncích chráněné kopýtky. Ostatní prsty mají zakrnělé nebo chybí.
Podle způsobu zpracování rostlinné potravy v trávicí soustavě se sudokopytníci rozdělují na nepřežvýkavce a přežvýkavce.
o Nepřežvýkavci rozmělňují potravu jen v ústech. Mají jednoduchý žaludek. Nepřežvýkavci jsou např. hroch obojživelný (Hyppopotanus amphibius), prase divoké (Sus scrofa) a z něho domestifikací vzniklé prase domácí. Nepřežvýkaví jsou také velbloudi a lamy. Např. v poušti Gobi žijící velbloud dvouhrbý (Camelus ferus) a jihoamerická lama vikuňa (Lama vicugna).
o Přežvýkavci mají složený žaludek ze čtyř oddílů: bachoru, čepce, knihy a slezu. Potravu (živí se hlavně trávou) smíchanou se slinami (např. kráva vyměšuje až 50 l slin za den) polykají do bachoru. V bachoru žijí bakterie a prvoci. Tyto mikroorganismy rozkládají svými trávicími šťávami složité látky (hlavně složitý sacharid celulosu) obsažené v rostlinné potravě na jednodušší látky. Bez pomoci těchto mikroorganismů by přežvýkavec nebyl schopen rostlinnou potravu rozložit na živiny. Mikroorganismy natrávená potrava se z bachoru přesunuje do čepce a odtud je zvracena v malých dávkách zpět do ústní dutiny. Zde je natrávená potrava důkladně přežvýkána na kaši. Přežvýkaná potrava je potom podruhé polknuta, tentokrát do knihy a odtud vytlačena do slezu. Slez je vlastním žaludkem přežvýkavce. Bachor, čepec a kniha jsou předžaludky. Pro přežvýkavce je charakteristický pohlavní dimorfismus.
o Příklady přežvýkavců jsou např. srnec obecný (Capreolus capreolus), jelen evropský (Cervus elaphus), daněk skvrnitý (Dama dama), žirafa mramorovaná (Giraffa camelopardalis), antilopa losí (Taurotragus oryx), kamzík horský (Rupicarpa rupicarpa), koza domácí (Capra hircus), ovce domácí (Ovis aries), zubr evropský (Bison bonasus), zubr severoamerický (= bizon) (Bison bison), buvol indický (Bubalus bubalis), pratur indický (Bos indicus).
Řád: kytovci (Cetacea)
• Kytovci jsou dokonale přizpůsobeni životu ve vodě.
• Mimo vodu žít nemohou.
• Mají vřetenovité tělo, podobné rybímu.
• Nemají srst.
• Přední končetiny mají přeměněné v ploutve, zadní končetiny jsou zakrnělé.
• Ocas mají přeměněn ve vodorovnou ocasní ploutev.
• Živí se především planktonem a drobnými vodními živočichy.
• Zástupci kytovců jsou velryba grónská (Balaena mysticetus), žijící v chladných mořích a delfín obecný (Delphinus delphis), žijící v teplejších evropských mořích. Při americkém pobřeží Atlantiku žije delfín skákavý (Tursiops truncatus). Velryby patří k největším savcům. Největším savcem je plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus). Nejdravějším kytovcem je kosatka dravá (Orcinus orca).
Hospodářský význam savců