15. Druhoústí - ptáci, savci

• Mají však srst a mléčné žlázy.

• Jsou fylogeneticky velmi starou skupinou savců.

• Žijí na území Austrálie. Zástupci jsou ježura australská (Tachyglossus aculeatus) a ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus).

Podtřída: živorodí (Theria)

• Jejich charakteristickým znakem je, že samice rodí živá mláďata, ovšem u různých druhů na různém stupni dokonalosti embryonálního vývoje.

• Rozdělují se do dvou nadřádů.

Nadřád: vačnatí (Metatheria)

• Vačnatí rodí mláďata velmi nedokonale vyvinutá. Jejich vývoj po porodu se dokončuje v břišním vaku samice, do kterého ústí mléčné žlázy.

• Vačnatci jsou rozšířeni na území Austrálie a Severní a Jižní Ameriky.

• Žije jich zde asi 250 druhů.

• Rozdělují se do dvou řádů.

• Nejznámějšími zástupci australské skupiny vačnatců jsou klokan obrovský (Macropus giganteus), ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisi), žijící v Tasmánii a koala (Phascolarctos cinereus) potravně vázaný na listí blahovičníku.

• Nejrozšířenějším druhem americké skupiny vačnatců je vačice opossum (Didelphis marsupialis).

Nadřád: placentálové (Placentalia, syn. Eutheria)

• Jejich charakteristickým znakem je placenta.

• Placenta je orgán, který spojuje zárodek v děloze s krevním oběhem matky. Přes placentu embryo odebírá z krve matky živiny a kyslík a prostřednictvím placenty embryo odevzdává do krve matky oxid uhličitý a další odpadní látky.

• Placentálové se rozdělují do osmnácti řádů. V naší fauně je zastoupeno 6 řádů a asi 90 volně žijících druhů placentálních savců.

Řád: hmyzožravci (Insectivora)

• Hmyzožravci jsou velmi primitivní savci živící se převážně hmyzem.

• Jsou nejstarší placentální savci.

• U nás žijí např. ježek západní (Erinaceus europaeus) a krtek obecný (Talpa europaea), přizpůsobený životu pod zemí.

• Naším nejmenším savcem je rejsek malý (Sorex minutus), který v dospělosti váží asi 5 g. Dalšími druhy našich rejsků jsou rejsek obecný (Sorex araneus) a rejsec vodní (Neomys fodiens).

Řád: letouni (Chiroptera)

• Letouni se jako jediní savci dokonale přizpůsobili k létání.

• Jejich létacím orgánem je lysá létací blána. Je natažená mezi čtyřmi velmi dlouhými prsty předních končetin (mezi 2. – 5. prstem), boky těla, zadními končetinami (s výjimkou prstů) a ocasem.

• Při letu vydávají lidskému sluchu neslyšitelné zvuky a ozvěnu těchto zvuků od překážek nebo hmyzu, kterým se živí zachycují svým sluchem (echolokace). Proto ani v naprosté tmě nenarazí při letu na předměty ve svém okolí.

• U nás žije např. netopýr velký (Myotis myotis). Je zákonem chráněný. Dalšími druhy netopýrů jsou netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), netopýr rezavý (Nyctalus noctula), netopýr večerní (Eptesicus serotinus) a netopýr ušatý (Plecotus auritus). Z čeledi vrápencovitých u nás žije vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros).