19. Bezobratlí živočichové ve vodním prostředí
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
v posledním článku jsou zralá oplozená vajíčka (s výkaly vychází z těla ven)
vývojový cyklus: s trávou spase oplozená vajíčka dobytek v žaludku se vylíhnou larvy usadí se ve svalech přemění se v boubele člověk je sní s masem (nutné veterinární kontroly, důkladné vaření)
tasemnice dlouhočlenná
na hlavičce má kromě přísavek ještě háčky (zabodávají se do stěny střeva)
v dospělosti parazituje v tenkém střevě člověka, mezihostitelem je prase domácí
vývojový cyklus: prase spase trávu s oplozenými vajíčky v žaludku se vylíhnou larvy – onkosféra, která je krví zanesena do svalů usadí se ve svalech klidové stadium – boubel člověk je sní s masem uchytí se na střevní stěně a tvoří články s vajíčky
měchožil zhoubný
žije ve střevě šelem
mezihostitelem může být například ovce, skot nebo člověk
onkosféra se usazuje v játrech či v plicích a tvoří boubel obřích velikostí (až 40 cm v průměru)
škulovec široký
konečným hostitelem je člověk, mezihostitelem je buchanka a ryba
řemenatka ptačí
prvním mezihostitelem je drobný korýš buchanka
druhým mezihostitelem je ryba (sežerou buchanku)
definitivním hostitelem jsou rybožraví ptáci
kmen: HLÍSTICE
žijí paraziticky nebo volně
tělo protáhlé, oblé, válcovité a nečlánkované
pokožka: neobrvená s kutikulou (chrání před účinky trávicích enzymů hostitele)
pohyb: kožně svalový vak (pod pokožkou)
dýchání: celým povrchem těla
potrava: bakterie, kvasinky
trávení: trávicí trubice: ústní otvor – nasávání potravy
trubice – vstřebávání živin
řitní otvor
rozvádění živin: přeléváním tekutiny v těle
vylučování: 2 dlouhé pásky po stranách těla, protonefridie nebo chybí
nervová soustava: provazcovitá (gangliová), tvořená mozkovou zauzlinou a nervovými provazci
smysly: málo vyvinuté
rozmnožování: pouze pohlavní: oddělené pohlaví (gonochoristé) – samci menší
vývoj: přímý a nepřímý
zástupci:
háďátka (mikry):
h. octové
h. řepné
parazituje v kořenovém systému řepy
h. pšeničné
parazituje na pšenici
červi způsobují kroucení listů a znemožňují tvorbu klasů
napadený klas se mění v hálku, v níž háďátka pohlavně dospívají
z nakladených vajíček se líhnou larvy, které vypadají do půdy a čekají na další setbu
význam:
půdní hlístice – podíl na tvorbě humusu
parazité rostlin a živočichů, mohou způsobit i závažná onemocnění
cizopasníci:
roup dětský
v tlustém střevě, ½ cm dlouhý
v noci vylézají samičky z řitního otvoru ven a kladou tam vajíčka nepříjemně šimrají člověk se škrábe a přenáší si za nehty vajíčka k ústům nebo na jiné předměty další nákaza
především u dětí (roupy přenášejí i psy a kočky)
škrkavka dětská
v lidských střevech, až 20 cm dlouhá
larvičky se vylíhnou v žaludku
vyvíjejí se složitě v krvi, játrech, plicích
dospívají a rozmnožují se ve střevech
vajíčka se přenášejí na hnojenou zeleninu a neomytou zeleninu opět do trávicí soustavy
prevence: nehnojit zeleninu lidskými výkaly, důkladně mýt a vařit zeleninu
onemocnění: askaridóza (postihuje každého 5. člověka na světě)