19-Tělní-tekutiny-imunita-mízní-soustava

Ionty: Na+, Cl-, HCO3- , K+; pH 7,4 ; 0,9 roztok chloridu sodného (fyziologický roztok)

Přenáší hormony

Sneseme ztrátu krve 550ml, doplníme tekutinou z tkáňových prostor a krvinkami ze sleziny, ztráty nad 1,5 ohrožují život

Krevní buňky

• Vznik v krvetvorných kmenových buňkách v kostní dřeni

• Červené krvinky (erytrocyty)

  • Kruhovité, bezjaderné, tvaru dvojdutého kotouče, nemají mitochondrie

  • Každý erytrocyt – 265 mil. molekul hemoglobinu

  • Sedimentace – erytrocyty na dně

  • Úkol: přenos kyslíku z plic do tkání (kyslík se váže na hemoglobin – vznik oxyhemoglobinu, ve tkáních se uvolňuje)

  • Hemoglobin – červené krevní barvivo – součástí je FeII

  • Vznik v kostní dřeni epifýz a dřeni plochých kostí lebky a trupu z nediferencovaných kmenových buněk

    • Zralé erytrocyty se již nemohou dělit – nemají jádro

    • Při radiaci může docházet k chudokrevnosti (anémii)

    • Pro tvorbu: bílkoviny, železo, B12, hormon erytropoetin z ledvin

  • Hemolýza (rozpad erytrocytů a uvolnění hemoglobinu)

    • Životnost cca 120 dní – pak vychytány fagocytujícími buňkami (monocyty-makrofágy) ve slezině a játrech a enzymaticky rozloženy

    • Hem se v játrech mění zčásti na žlučová barviva (bilirubin, biliverdin), železo uvolněno pro další tvorbu hemoglobinu

    • Hemolýza vyšší u novorozenců (mají hodně erytrocytů) - někdy žloutenka

    • Může být způsobena i hypotonickým roztokem, ultrazvukem, jedy

  • Cca 5 bilionů na litr, 60% vody a 40% sušiny (z níž 95% je hemoglobin), objemový podíl erytrocytů v krvi – hematokrit (zjišťuje se centrifugací)

    • S nadmořskou výškou počet stoupá

  • KREVNÍ SKUPINY!!! Jan Janský, antigeny A a B

• Bílé krvinky (leukocyty)

  • Průsvitné jaderné buňky, cca 8 miliard na litr, nestálý tvar a počet

  • Vznik v kostní dřeni i jiné lymfoidní tkáni

  • Obranné reakce organismu, jejich počet stoupá při nemocech

    • Měňavkovitý (améboidní) pohyb – umí mezi buňkami kapilárních stěn

    • Diapedéza – schopnost měnit tvar

    • U většiny schopnost fagocytózy (pohlcování bakterií atd) a chemotaxe (chemicky přitahovány k infekci)

    • Lymfocyty vytvářejí protilátky

  • Granulocyty – barvitelné lyzozomy, fagocytóza laločnatá či podkovovitá jádra

    • Neutrofilní (50-70%) – fagocytóza jen jednou – pak umřou – tvoří hnis, schopnost měnit tvar a jít skrz póry vlásečnic, chemotaxí přitahovány k infekci, laločnatá jádra

    • Eozinofilní (1-9%) – význam při alergických a parazitárních onemocněních (hlavně proti hlístům)

    • Bazofilní (0,5%) – nefagocytují, produkce látek s vazodilatačním (cévy rozšiřujícím) – histamin; a antikoagulačním (protisrážlivým) účinkem – heparin

      • Ve vazivu – žírné buňky

  • Agranulocyty – malá granula

    • Lymfocyty (20-40%) – větší než erytrocyty, menší než monocyty, imunita

      • vznik v kostní dřeni z krvetvorných kmenových buněk – radiace oslabí jejich produkci

      • v periferních lymfoidních orgánech (lymfatické uzliny, slezina) se aktivují kontaktem s antigeny a pomnožují, většina jde do krevního oběhu