Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!






2. BUNKA

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (354.22 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

2. Buňka

I. Buněčná teorie

Základem buněčné teorie je skutečnost, že každá buňka pochází z buňky již dříve existující. Všechny buňky tvořící těla rostlin, živočichů i hub vznikly dělením původně jediné buňky. Při pohlavním rozmnožování splynutím samčí pohl.buňky (gamety) se samičí vznikne diploidní zygota. Jejím mnohonásobným dělením vznikne celý organismus. Většina buněk je diploidních.

V roce 1838 botanik Matthias Jakob Schleiden a fyziolog Theodor Schwann objevili, že rostlinné i živočišné buňky mají jádro. Toto poznání je vedlo k názoru, že všechny živé soustavy jsou složeny z buněk. Nejdříve v roce 1838 Schleiden a následně v roce 1839 Schwann publikovali své poznatky a prvně formulovali buněčnou teorii ve smyslu, že veškeré živé organizmy jsou tvořeny jednou či více buňkami, a že je základní strukturní jednotkou všech organismů. Samotné základy buněčné teorie nejsou podloženy jen jejich prací, ale zakládají se na předchozích pracích Purkyněho a dalších.

II. Prokaryotická buňka

  • prokaryotické organismy

    • organismy tvořené prokaryotickými buňkami

    • jsou jen jednobuněčné

    • nikdy netvoří funkčně a tvarově diferenciované tkáně

  • prvkovým a molekulárním složením se prokaryotická buňka neliší od buňky eukaryotické

  • 6. hlavních biogenních prvků: C, O, N, H, P, S tvoří asi 97 % sušiny buňky.

  • buňka je tvořena: cytoplazmou, jadernou hmotou (nukleoidem), ribozomy, cytoplazmatickou membránou a buněčnou stěnou. Celý živý obsah buňky se nazývá protoplast.

  • Cytoplazma – je velmi viskózní, koncentrovaný roztok mnoha různých molekul, který vyplňuje prostor buňky.

  • Jaderná hmota - je jediná, do kruhu stočená, dvoušroubovice molekuly DNA na bílkovinném nosiči – chromozom. (DNA je mnohokrát delší než vlastní buňka, a proto je poskládaná do smyček).

  • Ribozomy - jsou tělíska v cytoplazmě (100-30 000)

  • Cytoplazmatická membrána – izoluje vnitřní prostředí buňky od vnějšího a má polopropustné vlastnosti.

  • Buněčná stěna – je tuhý obal, který buňce dává tvar a mechanicky ji ochraňuje před vnějšími vlivy. (Je propustná)

III. Eukaryotická buňka

  • ve srovnání s prokaryotickou buňkou je větší a liší se především strukturou jádra a jaderných chromozomů

  • obsahuje velké množství biomembránových organel.

  • Jádro eukaryotické buňky je zřetelně ohraničeno od okolní cytoplazmy. Na povrchu jádra je dvojitá biomembrána – blána jaderná. Vnitřek je vyplněn polotekutou hmotou – karyoplazmou, v níž se nacházejí chromozomy, obsahující DNA (která je nositelkou dědičných vlastností). V jádře se nachází jedno nebo více jadérek.

  • Mitochondrie jsou tyčinkovité až vláknité útvary. V buňce jich bývá několik set. Jsou tvořeny dvěma biomembránami a dochází v nich k buněčnému dýchání, energie uvolněná při dýchání zabezpečuje životní děje v buňce.

  • Endoplazmatické retikulum je membránový systém, složený z hladkého endoplazmatického retikula, kde probíhá syntéza glykolipidů a hrubého endoplazmatického retikula s ribozomy, kde se syntetizují bílkoviny.

  • Golgiho systém je soustava plochých měchýřků, ve kterých probíhají biochemické reakce upravující látky dopravované sem z hrubého a hladkého endoplazmatického retikula (např. bílkoviny, lipidy, sacharidy,…)

  • Lyzozomy jsou měchýřky tvořené biomembránou, uzavírající trávicí enzymy.

  • Vakuoly jsou organely především rostlinných buněk. Biomembrána oddělující vakuolu od cytoplazmy se nazývá tonoplast. Vnitřek je naplněn roztokem nejrůznějších látek – buněčnou šťávou.

  • Plastidy patří mezi další orgány rostlinné buňky – zelené chloroplasty, barevné chromoplasty a bezbarvé leukoplasty.

    • Chloroplasty – obsahují chlorofyl v granových tylakoidech)

    • Chromoplasty – obsahují žlutá a červená barviva (karotenoidy a xantofyly)

    • Leukoplasty – nacházejí se především v neosvětlených částech rostlin (kořen,...)

Témata, do kterých materiál patří