2. BUNKA

• V telofázi:

• dělící vřeténko zaniká

• chromozomy se protahují a přestávají být viditelné

• okolo chromozomů se vytváří blána jaderná

• objevují se jadérka

• uprostřed buňky se vytváří přepážka, která mateřskou buňku rozdělí na dvě dceřiné

• dochází k replikaci DNA – chromatidy se zdvojnásobí

  • Doba mezi dvěma děleními se nazývá interfáze (buněčný cyklus)

  • Při mitóze se počet chromozomů v dceřiných buňkách shoduje s počtem chromozomů v mateřské buňce.

Při Meioze:

• je zvláštní způsob buněčného dělení, při kterém vznikají haploidní pohlavní buňky (gamety)

• chromozomy jsou v buněčných jádrech tělových buněk vždy v párech – jeden ze samičího a jeden ze samčího organismu = diploidie

• párové chromozomy = homologické

1. V profázi:

1. Blána jaderná a jadérko se rozpouští

2. Chromozomy se stávají viditelnými

3. Chromozomy se přikládají svými centromerami k sobě – vytváří chromatidové tetrády (může docházet ke crossing – overu)

1. V metafázi:

• Tetrády se uspořádají svými centromerami v centrální rovině buňky

1. V anafázi:

• Tetrády se oddělují

• Chromozomy jsou přitahování k opačným pólům buňky

• Každý chromozom je složen ze dvou chromatid

1. V telofázi:

• Mateřská buňka se rozdělí na dvě dceřiné haploidní buňky

• Druhé zrací dělení (mitóza obou dceřiných haploidních buněk):

  1. V profázi:

• V každé dceřiné buňce se vytvoří dělící vřeténko

  1. V metafázi:

• Chromozomy se uspořádají v centrálních rovinách buněk

  1. V anafázi:

• Centromery chromozomů se rozdělí

• Chromatidy se dostávají k opačným pólům buňky

  1. V telofázi:

• Obě dceřiné buňky se rozdělí

• Vzniknou čtyři buňky s haploidním počtem chromatid ve svých jádrech

• Dochází k replikaci DNA a duplikaci chromatid

• Buňky se postupně diferencují v pohlavní buňky

VI. Diferenciace buněk

• v mnohobuněčných organismech musí jednotlivé buňky obvykle plnit odlišné, specifické úlohy, a proto se také významně liší ve své stavbě, velikosti i metabolismu. Například v těle člověka se nalézá na 200 různých typů buněk (např. buňky kůže vypadají jinak a fungují zcela jinak než neurony), přestože vznikly dělením z jediného oplozeného vajíčka.

• všechny buňky v jednom organismu nesou stejnou genetickou informaci a odlišné specializace je dosaženo jen tím, že je realizována v jednotlivých buňkách jen její část, tj. jsou aktivovány jen některé geny

• Buňky mnohobuněčných eukaryot jsou diferencovány v řadu typů, specializovaných pro různé funkce. Diferenciace se projevuje:

  • Charakteristickým tvarem buňky

  • Vytvořením určitých struktur (svalové buňky mají