2. Prokaryotická buňka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
-virus příušnic- zánět varlat, očkování
-virus vztekliny- neočkuje se, porušení NS → zadušení člověka; u lišek, netopýrů
-virus žlutá zimnice- v tropických státech
-virus klíšťové encefalitidy- zánět mozkových blan, placené očkování
-hepatitida A a C- (A- nemoc špinavých rukou (infekční žloutenka), hepatitida C- přenos krví)
-onkoviry- původce nádorových buněk, leukémie
-retroviry- viry s enzymem reverzní transkriptázou- přepis RNA do DNA, chyby v reverzní transkripci způsobují mutace
-vysoká mutabilita viru vylučuje možnost likvidace viru imunitním systémem, omezuje účinnost léčebného zákroku
-způsobují např. nádorová onemocnění (dojde k porušení regulace buněčného dělení)
-DNA se začlení do chromozómu hostitelské buňky (bakteriální či eukaryotní) a s ní se replikuje
-vir HIV- napadá nejčastěji lymfocyt Th+4 → AIDS (selhání imunity)
-člověk umírá na oportunní infekci (=běžná infekce, se kterou by si organismus poradil, kdyby měl správnou imunitu)
-projeví se za 10 - 15 let, u dětí dříve
-nejčastější přenos: transfuze, pohlavní styk, přes tělní tekutiny, z matky na dítě
VIROIDY- jednořetězcová molekula RNA, neobklopená bílkovinným kapsidem
-při nákaze dochází k deformacím orgánů, až uhynutí rostliny
-nemoci rostlin- bledost okurek, zakrnělost chmele, nádorů brambor, infekce kokosových palem, citrusů, chrysantén
VIRUSOIDY= satelity- nukleové kyseliny uzavřené v kapsidách některých virů vedle jejich vlastní nukleové kyseliny -poměrně krátké sekvence s vlastní genetickou kontinuitou, určité sekvence však shodné s virovým genomem
PRIONY- částice bílkovinné povahy, vytváří se (aktivací latentního genu) a hromadí v mozkové kůře, poškozuje ji → až smrt
-Creutzfeldova-Jakobova nemoc (CJD)- mozeček člověka, nemoc šílených krav (BSE), scrapie- drbavka ovcí a koz,
kuru- nemoc vyskytující se u příslušníků kmene Fore na Nové Guineji- rituální pojídání mozku zemřelých
Oddělení: Sinice (Cyanophyta)
jedny z nejstarších organismů – 3,5 mld. let
fototrofní (schopná fotosyntézy) prokaryota
obsahují fotosyntetické pigmenty vchlípením a doškrcením od cytoplazmatické membrány vznikl systém tylakoidů (poprvé) s chlorofylem a, dále sinice obsahují jiná asimilační barviva, ß-karoten a proteinová barviva – fykocyan (modrý), fykoerytrin (červený)
zásobní látkou je sinicový škrob
schopné žít ve vodě (součást planktonu), při fotosyntéze výroba kyslíku (do té doby byla Země bez kyslíku)
při přemnožení tvoří povlak na povrchu stojatých vod (tzv. vodní květ)
patří k nejodolnějším organismům, mohou žít v horkých pramenech, na skalách, v horninách, na pouštích, v ledovcích, (-40 - +90 stupňů)… mohou být přítomny v lišejníku
významní producenti kyslíku, vážou plynný dusík v půdě
do vody často vylučují toxické látky – mohou u lidí vyvolávat alergickou reakci
jednobuněčné nebo tvoří vlákna
na povrchu vytvářejí slizovité pochvy – intenzivní obrana, tvorba kolonií
rozmnožují se přehrádečným (příčným) dělením, pomocí hormogonií (několikabuněčná vlákna, která se oddělují od mateřského vlákna a dorůstají v nové) nebo fragmentací stélky (odpadávání kousků stélky od mateřské rostliny)
vytvářejí klidové spory – akinety – vzniknou spojením několika vegetativních buněk a vytvořením tlusté buněčné stěny klíčí jejich obsah se přemění v hormogonii