2. Prokaryotická buňka

-virus příušnic- zánět varlat, očkování

-virus vztekliny- neočkuje se, porušení NS → zadušení člověka; u lišek, netopýrů

-virus žlutá zimnice- v tropických státech

-virus klíšťové encefalitidy- zánět mozkových blan, placené očkování

-hepatitida A a C- (A- nemoc špinavých rukou (infekční žloutenka), hepatitida C- přenos krví)

-onkoviry- původce nádorových buněk, leukémie

-retroviry- viry s enzymem reverzní transkriptázou- přepis RNA do DNA, chyby v reverzní transkripci způsobují mutace

-vysoká mutabilita viru vylučuje možnost likvidace viru imunitním systémem, omezuje účinnost léčebného zákroku

-způsobují např. nádorová onemocnění (dojde k porušení regulace buněčného dělení)

-DNA se začlení do chromozómu hostitelské buňky (bakteriální či eukaryotní) a s ní se replikuje

-vir HIV- napadá nejčastěji lymfocyt Th+4 → AIDS (selhání imunity)

-člověk umírá na oportunní infekci (=běžná infekce, se kterou by si organismus poradil, kdyby měl správnou imunitu)

-projeví se za 10 - 15 let, u dětí dříve

-nejčastější přenos: transfuze, pohlavní styk, přes tělní tekutiny, z matky na dítě

VIROIDY- jednořetězcová molekula RNA, neobklopená bílkovinným kapsidem

-při nákaze dochází k deformacím orgánů, až uhynutí rostliny

-nemoci rostlin- bledost okurek, zakrnělost chmele, nádorů brambor, infekce kokosových palem, citrusů, chrysantén

VIRUSOIDY= satelity- nukleové kyseliny uzavřené v kapsidách některých virů vedle jejich vlastní nukleové kyseliny -poměrně krátké sekvence s vlastní genetickou kontinuitou, určité sekvence však shodné s virovým genomem

PRIONY- částice bílkovinné povahy, vytváří se (aktivací latentního genu) a hromadí v mozkové kůře, poškozuje ji → až smrt

-Creutzfeldova-Jakobova nemoc (CJD)- mozeček člověka, nemoc šílených krav (BSE), scrapie- drbavka ovcí a koz,

kuru- nemoc vyskytující se u příslušníků kmene Fore na Nové Guineji- rituální pojídání mozku zemřelých

Oddělení: Sinice (Cyanophyta)

• jedny z nejstarších organismů – 3,5 mld. let

• fototrofní (schopná fotosyntézy) prokaryota

• obsahují fotosyntetické pigmenty vchlípením a doškrcením od cytoplazmatické membrány vznikl systém tylakoidů (poprvé) s chlorofylem a, dále sinice obsahují jiná asimilační barviva, ß-karoten a proteinová barviva – fykocyan (modrý), fykoerytrin (červený)

• zásobní látkou je sinicový škrob

• schopné žít ve vodě (součást planktonu), při fotosyntéze výroba kyslíku (do té doby byla Země bez kyslíku)

• při přemnožení tvoří povlak na povrchu stojatých vod (tzv. vodní květ)

• patří k nejodolnějším organismům, mohou žít v horkých pramenech, na skalách, v horninách, na pouštích, v ledovcích, (-40 - +90 stupňů)… mohou být přítomny v lišejníku

• významní producenti kyslíku, vážou plynný dusík v půdě

• do vody často vylučují toxické látky – mohou u lidí vyvolávat alergickou reakci

• jednobuněčné nebo tvoří vlákna

• na povrchu vytvářejí slizovité pochvy – intenzivní obrana, tvorba kolonií

• rozmnožují se přehrádečným (příčným) dělením, pomocí hormogonií (několikabuněčná vlákna, která se oddělují od mateřského vlákna a dorůstají v nové) nebo fragmentací stélky (odpadávání kousků stélky od mateřské rostliny)

• vytvářejí klidové spory – akinety – vzniknou spojením několika vegetativních buněk a vytvořením tlusté buněčné stěny klíčí jejich obsah se přemění v hormogonii