2. Prokaryotická buňka

Rozdělení bakterií podle tvaru

• koky – kulovité bakterie, jednoduché

  • diplokoky (dvojice koků)

  • streptokoky (řetízkově uspořádané)

  • tetrakoky (čtveřice)

  • stafylokoky (hroznovitě uspořádané)

• bacily – tyčinkovité bakterie

  • opět dvojice, řetízky, palisádové seskupení bakterií

  • TBC – šíří se výkaly

• vibria – méně zahnuté rohlíčky

  • Cholera – šíří se výkaly

  • Tyfus – šíří se výkaly

• spirily a spirochety – původce syfilitiky

…všechny mohou mít brvy nebo bičíky

Heterotrofní bakterie

• saprofytické – žijí na odumřelé živé hmotě, podílejí se na vracení látek do koloběhu přírody; většinou pracují v řetězcích

• parazitické – žijí v živých organismech, způsobují patogenní nemoci – záškrt, spála, angína, záněty plic,…

• symbiotické – pomáháme si vzájemně

  • v tlustém střevě, v dutině ústní

  • escherchia coli – v tlustém střevu – výroba vitaminu K + plyny

  • hlízkové bakterie – azotobakterie – poutají vzdušný N (na bobovinách)

Autotrofní bakterie (fotosyntéza nebo chemosyntéza)

• nitrogenní bakterie – váží N z půdy a přeměňují ho na org. látky (kořeny rostlin – viz. výše)

• nitrifikační bakterie – aerobní bakterie přeměňující amoniak na dusičnany a dusitany (uvolnění E)

• denitrifikační bakterie – anaerobní bakterie redukující dusičnany na plynný dusík nebo amoniak

Uspořádání bičíků na povrchu bakterií

• monotricha – jeden bičík

• peritricha – rovnoměrně rozmístěné bičíky na povrchu

• lofotricha – víc bičíků na jednom konci

• amfitricha – víc bičíků na dvou koncích

Rozdělení podle stavby buněčných stěn

• grampozitivní bakterie – buněčná stěna tvořená silnou vrstvou peptidoglykanu (mureinu), je barvitelná (zadržuje spec. barvivo), nedobarvuje se organickými rozpouštědly

• gramnegativní bakterie – nad tenkou vrstvou peptidoglykanu mají vnější membránu tvořenou proteiny, lipopolysacharidy a lipoproteidy, barvivo se z buněčné stěny vymývá

Zástupci

• Salmonella typhi (salmonelosa, tyfus)

• Mycobacterium tuberculosis (TBC)

• Treponema pallidum (syfilis)

• Neisseria (kapavka), Clostridium tetani (tetanus)

• Yersinia pestis (mor), Borrelia burgdorferi (borelióza)

• Vibrio cholerae (cholera)

• Staphylococcus aureus – hnisání ran

• Streptokoky – angína, spála, zánět plic

Viry

-virologie

-nejjednodušší nebuněčné organismy s vlastním genomem

-patří do nebuněčných živých soustav, ty jsou v různé míře závislé na hostitelské buňce- v nich probíhá jejich reprodukce

-nemají vlastní metabolismus

-jsou schopny se rozmnožovat, ale jen v hostitelských buňkách => parazitický způsob života (nitrobuněčný- intracelulární parazitismus= endoparazitismus) => virová onemocnění

-velikost- velmi proměnlivá; od 20 nm až po 800 nm (=mimiviry)- viditelné elektronovým mikroskopem

-mezi největší viry patří poxviry (variola)- viditelné lepšími světelnými mikroskopy (virus tabákové mozaiky- byl první popsán)