26. Dědičnost mnohobuněčných organismů

26. MAT. OTÁZKA

Dědičnost mnohobuněčných organismů

Genetika – nauka o dědičnosti a proměnlivosti organismů

Dědičnost – schopnost organismů uchovávat soubory genetických informací a předávat je svým potomkům

• způsobuje podobnost (potomci jsou podobní svým rodičům) a rozmanitost (potomci nejsou zcela shodní se svými rodiči a liší se i mezi sebou navzájem)

Znak – jakákoliv vlastnost organismu

• podstatou znaků je existence enzymu, který vede k určité dílčí biochemické reakci

• rozdělení:

  • znaky kvalitativní – barva květu, srsti, očí,….

- tvar semen, plodů,…

• znaky kvantitativní – lze měřit různý stupeň (kvantitu) znaku

- výška, délka, hmotnost, bohatost květu, krevní tlak, stupeň inteligence,…

Fenotyp – soubor všech znaků organismu

• jedinci téhož druhu mají stejné znaky, ale v různé formě nebo stupni

Gen (vloha) – hmotný předpoklad znaku

• úsek makromolekuly DNA nesoucí informaci pro vytvoření 1 molekuly bílkoviny (enzymu)

• geny se mohou vyskytovat v různých formách – alelách

  • geny velkého účinku: mají velký odraz ve fenotypu (většinou kvalitativní znaky)

  • geny malého účinku: mají menší projev ve fenotypu (výsledný znak je dán součtem jejich účinků a vlivu prostředí – znaky kvantitativní)

Genotyp – soubor všech genů: veškerá genetická výbava jedince

• soubor všech alel (ať už se projevují ve znacích nebo jsou potlačeny)

• genotyp obsahuje více informací než se ve fenotypu projeví

  • gen + prostředí  znak

  • genotyp + prostředí  genotyp

• část genotypu uložená v jedné buňce – genom: jaderný

mimojaderný (plazmon)

Studium dědičnosti člověka se značně liší od studia dědičnosti jiných organismů. Možnosti studia jsou poměrně omezené:

• generační doba člověka je poměrně dlouhá (20 – 25 let), a proto je možné současně podrobit zkoumání maximálně čtyři generace

• počet dětí v rodině je nízký, a proto většinou nelze ze souboru novorozenců jedné rodiny určit způsob dědičnosti určitého znaku

• není možné provádět řízená křížení vybraných jedinců

• člověk je navíc ovlivňován řadou sociálních a biologických faktorů, např. výchovou, společenským životem, školou, zaměstnáním,….

Metody výzkumu:

• metoda rodokmenová (genealogická) – zabývá se sestavováním rodokmenu několika generací

  • při jeho sestavování se používají mezinárodně uznávané symboly

□ – muž, ○ – žena, ■● nositelé sledovaného znaku

• výzkum dvojčat (výzkum gemelilogický) – zabývá se především výzkumem jednovaječných dvojčat, která vznikla oplozením jednoho vajíčka jedinou spermií

  • mají stejný genotyp a jsou stejného pohlaví a jakákoliv odlišnost v jejich fenotypu by měla být způsobena nedědičnou složkou proměnlivosti

• výzkum chromozomů (výzkum cytogenetický) – zabývá se studiem sestavy a morfologie chromozomů